Hunter: Doufej, doufej, doufáním nic nezkazíš... :D

Trochu slabší kousek, kde se toho moc neděje, ale budu doufat, že na plese to bude lepší :-)

Dream: Líbí se mi prostředí, v němž se celý příběh odehrává - ponuré prostředí města s lehce post-apokalyptickým nádechem, politický systém zjevně upadá, schyluje se k radikálním rešením přelidnění, rozmáhá anarchie.. :) Já osobně bych možná nepřisuzoval Mie žádné "hrdniské superschopnosti", ale její vyjimečnost bych víc spíš podtrhl charakterovými vlastnostmi, ale to už je věc vkusu ;-) Jinak nejvíc se mě líbila ta část "..,,TICHO!“ zařvu, začínají mi lézt na nervy, nemám na ně celou noc. Zítra musím do školy... školní docházka je krásným kontrastem k zabíjení.. :)

Takari: Souhlasím s tebou, přesně tato část mě nejvíc oslovila svým sociálně-politickým přesahem.. :) Takže se těším na další.. :)

BorůvkaB: Díky Borůvko, cením si toho, ani nevíš jak :D

Jsem, zvědavá, jaké bude pro Mirtis a Rakasu pokračování a jak to nakonec bude souviset se zbytkem. Píšeš úžasně a s každým dalším napsaným kouskem se zlepšuješ. :)

Takari: Díky Takari, cením si toho, já se těším zase na tvé příběhy. :D

Těším se jak se příběh vyvine :). Skvěle napsané, dobré obraty. Líbí se mi i třeba přirovnání "Jsme jako králíci v kleci co čekají na sekáček některé z kuchařek. Nebo jako kanárci v kleci, jenž nemají žádnou šanci se ze své klece bezduchého a nicotného života jak dostat, jedině smrtí, ale ta k nim většinou přijde, jen když je jejich pán zapomene nakrmit." Nápad s čárkovým kódem přímo pecka :).

BorůvkaB: Děkuji Borůvko, všichni jste zlatí a každý váš komentář mě zahřeje u srdce. :) Jsem ráda, že jsem tady a jsou tady tak BOŽÍ lidé. :D

Dream: Souhlasím s Jamellie i s Hunterem! :) Jen doufám, že se tvá kniha bude vyjímat u mě na poličce, hned vedle Míši Burdové! :) Od Čárového kódu prostě nedokážu odtrhnout oči! Jsi úžasná, stejně jako to, co píšeš.... :) Dotáhneš to daleko a já doufám, že budu mít tu čest u toho být. :)) A tvou knihu bych si koupila i kdyby to měly být moje poslední peníze. :)

Uf, tys mi dala :D Přečetla jsem to snad v rekorním čase a ještě se u toho rozbrečela. Vehemence mě oslovuje čím dál víc, těším se na pokračování! :)

Páááni, Dream, ty mě vskutku nepřestáváš udivovat! :) Kam já se na tebe hrabu s Odsouzenými nebo Vlkodlačí hrozbou? :O Píšeš čím dál líp! :) Fandím ti a doufám, že to daleko dotáhneš. :) Vehemence je opravdu povedená. A pokračování bude určitě i dál takhle úžasně poutavé! :)

Hunter: Myslím, že už je velmi jasné, že toto budu muset dopsat až dokonce, jak už se řeklo: ať se mi to líbí nebo ne. :) Jsem ráda, že se líbí, ale sama si zase až tak moc nefandím, ale jsem za všechno ráda...
Domnívám se, že jsi lepší než já.
Já jsem prostě hodně skromnej typ, co si ne moc rád připouští své úspěchy. To je můj jedinej problém, teda doufám, že je jediný. :D

Paráda, rozjelas to se vší parádou a ještě jsi k tomu přidala pár extra bodů! Jak jsem psal dřív, máš smysl pro napínavej, hutnej děj a racionalita v akci ti jde na jedničku. Máš tam pár překlepů, které to kazí, ale jinak to je parádní. Souhlasím s Jamellií, jestli to nedopíšeš, se zlou se potážeš. :-D Jsi SUPER ať se ti to líbí nebo ne, ale tohle je zkrátka úžasný. Kam se hrabu já? :-D

díky Jamellie, si zlatá, ale myslím, že to je ještě daleko... ale je to můj sen a doufám, že se co nejdřív splní. :)

krása,super,boží prostě ÚŽASNÝ! je to fakt napínavý, nemohla jsem se od toho ani na chvilku odtrhnout, když jsem to četla, i když se mně zrovna chtělo hrozně na záchod :D :D To pokračování dopíšeš, i kdybych tě měla ZABÍT! :D Jasný??!!! Ach, já už vidím tu velkou černou obálku s velkým čárovým kódem, jak se slavnostně vyjímá na poličkách v knihkupectví a všichni na ní s obdivem koukají, kňučí, protože nemají dost peněz, aby si ji koupili, ohmatávají ji svýma užitýma knihomolskýma rukama a s dychtivostí a vykulenýma očima recitují svému spolunakupujícímu anotaci na zadní straně obalu. Ne, rozhodně nejsem jediná, která když řekla/říká/řekne, že tohle je prostě...GENIÁLNÍ!

Hunter: Díky. Ta brutalita, no bez toho by to nebylo ono. Jsem ráda, že se líbí :D

Takari: Díky, moc děkuju. Vehemence jsem začala psát více méně v době, kdy mi bylo úzko a potřebovala jsem se odreagovat. Potřebovala jsem vědět, že něco takového dokážu napsat.

Opravdu jsi soužila s postavou a dokázala výborně popsat její pocity :). Utrpení jsi zvýšila už jenom tou kamerou... Jinak velice povedené, bravurní! :)

Připomínáš mi moji Dobu draka, ale tady ses fakt vyřádila, co se týče brutality. Škoda že to je jen vzpomínka a není tam další děj, ale už se těším na další díl :-)