http://www.youtube.com/watch?v=O6iBzQXOjPw dny, kdy o nas premejslim. ja o nas vlastne ale premejslim porad. nejsme v tom jen my dva, to ale vis. i presto je tohle muj nejdelsi vztah v zivote. a moje vsechno se stupnuje. nechci vycouvat. kiss me.

Možná jsem pitomá pacifistka... ale ten klavír by mi nedal spát...

?

vrácena...

srdce nespoutej se mi obvazy od ran...che:D;)..každopádně nemá to být zklamání..ale taky nejde o optimistiku..takže...to je asi vše co bych vám k tomu chtěla říct...:)

přestaň se ničit, sakra! otevři oči, tohle není placka, svět je opravdickej... už dávno nejsi kulatým děckem, ale .... takhle nám mizíš....

Bez komentáře...radši:-)

naprosto automatický text... možná jej lze vnímat také jako deníkový zápis, kdo ví...

Jedna starší dialogová. Věnováno všem, kteří ví, co znamená někoho ztratit...

...jednou chci mít mimi, co bude mít tvoje oči.

Co bylo, už není...

... taková ... no prostě taková ...

...

Dneska pršelo... Je asi moc subjektivní, abyste ji mohli chápat... Znamená moc.

Domácí násilí, to je postrach dnešní doby. Tahle povídka jej líčí poněkud z jiného pohledu....

Pravdivé.