věnováno...
přidáno 05.09.2008
hodnoceno 9
čteno 1317(25)
posláno 0
.
Kolena pod bradou

A lavička v parku zní tvým hlasem

Chytám ho pod prsty…


Víš, mám ráda

chladnější večery
s dvojitými stíny na rtech

a starou melodií na jazyku



Slyšela jsem spadnout brouka
štěstí

a křoví tam jemně zašustilo



Po další cigaretě
rozplynul se tvůj naivní dým

.


Houpačky naposledy
zavrzaly
dětským štěstím

A já pochopila


Pocity důvěry chodí
i v září

s tetelivým
okouzlením
.
.
.
přidáno 26.03.2023 - 23:25
Zaujala a brouk štěstí asi nejvíc.
přidáno 19.06.2009 - 16:44
lavička v parku zní tvým hlasem me dostalo..
přidáno 09.09.2008 - 20:13
Také mám rád staré melodie....
a brouci štěstí...?
už asi nedoslýchám..:o)
přidáno 09.09.2008 - 19:49
krásná záležitost
přidáno 06.09.2008 - 22:34
štěstí dětí... moc krásná věc
přidáno 06.09.2008 - 13:50
podzim přišel...jen ti brouci nikde...tak až ti zase spadnou do dlaně...pošeptej jim ať přiletí i na Vysočinu...zářivá Slunečnice...;)
básnička je moc krásná...*
přidáno 06.09.2008 - 13:29
podzim, brouk štěstí...moc pěkné...
přidáno 05.09.2008 - 23:27
jj... podzim... tohle vypada na moc peknej podzim:)
krasny slova.
přidáno 05.09.2008 - 20:58
nádhera... aneb, jak už jsem kdesi kdysi psala (pravděpodobně loni :) ), podzim přeje záření :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Půl jedenáctá houpačka... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jednou budeš velká...
Předchozí dílo autora : Večerní...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming