taky mám jednu kytičkovou - o chudobce:-) akorát není tak krásně romantická...:-(

Do očí padají ti kalná rána
zas jsi slovy promáchaná,
chudobko má ucouraná...

Zvonec zvoní a má hlava
v klínu Noci poklimbává,
rozpolcená, pochroumaná..

Vzduch nás dusí, znáš ta parná rána
ňadra studem namodralá
bolavá...a namáhaná...

A noc chutnala celá rubínově ..........

Dvě prostřední strofy a poslední trojverší mají něco do sebe. Zbytek mi přijde jen jako pokus o doplnění jejich významu, přičemž k těm dvěma působí jako pěst na oko.
Ovšem souhlasím s tebou, že vize dneška je poněkud pokřivená, o tom žádná. Stírají se morální hodnoty, zdravý rozum se často utápí v kalu a tupí vlivem povrchního a moderním životem rozmazaného náhledu na svět a tím, co dnešek považuje za "běžné a normální".

s čím se třeba neztotožňuješ? víš co, občas mě tak přepadají myšlenky okolo toho, co je a co není, jsme takhle maličcí lidé, nebo velikáni? zajímají mě myšlenky ostatních lidí, názory a tak... jestli je něco na posmrtném životě nebo jsme jen pomíjivou schránkou čehosi..

zůstal mi dojem tance na ostří nože..

tak už by to mělo být teďka správně:-)...

dímy za komentáře;-) v tomhle s tebou musím asi trochu souhlasit, i když jsem si to nejdříve musela přečíst:-D, abych ti to věřila. Ale i tak dík;-)
ale to puntičkářství vztáhni i na sebe:-D

ale čekání taky není pořád jenom řešení.....řiká se, že zadarmo ani kuře nehrabe....tak proč by se dveře samy otevíraly?...pokud by se vůbec otevřely...?

děkuji:-)...

je zvláštní, když nějaký přítel odejde a zanechá za sebou jen ticho. ... já své dětství prožila v podstatě sama. Proto mi tenhle příběh, zní trošku i jako pohádka, nebo síš balda......ale nějak uvnitř mě vím, že je tio vlastěn příběh jednoho lístku té sedmikrásky, co držela ta dívka v ruce a předala ji dítěti za plotem.....přátelé by se neměli rozcházet:-(..

ten obraz je vážěn úžasný, nedivím se, že tě inspiroval k taknádhernému dílu

snílko, snílečko...

stejně tak jako všechny cesty vedou do Říma, tak jde každý svou svou špatnou cestou. Takovéto citáty jsou už tolikrát vyřčené tolika lidmi... že se z nepřeberného množství těchto vět slovních spojení stává hromada šrotu.

já se taky přidám...proti zvyku bojovat lze....to máš jako s odvykáním kouření:-)...nebo s drogovými léčebnami......to by pak lidstvo vyhynulo jen proto, že by se neuměli nc odvyknout. Horší je, když si navykneš na nějakou denní činnost, která pak najednou přetane, tak potom s tim mužeš bojovat, nebo se s tím smířit, ale není to nemožné.

no je to možné....třeba na jiném serveru nebo jsem to třeba tady před časem smazala:-)

Mnooo...vanilka....všechno sladké, krásné, romantické, vše svádivé, lákavé, prostě to, co dělá smyslnost smyslností, touhu touho, hřích hříchem, požitek pžitkem....to Něco, bez čeho je vše prázdné, smutné a tiché...

a Adante, to je vlemi pomalé tempo.....v hudbě...asi znáš tu stupnici :
Andante – krokem, volně, ale nikoliv zdlouhavě (60/min.) Příbuzným tempem je např. andante con moto - rychlejším krokem.
* Andantino
* Sostenuto
* Comodo
* Maestoso
...asi toliko:-)

zvláštně dynamické

a čteš pořádně mezi řádky? O:-)

...chtěl byhc být loďkou,
vplout do tvého přístavu,
chtěl byhc být loďkou,
mít plachty z modrých krystalů....
nevyřčených myšlenek...

ti řeknu, jka nemám ráda rýmy, tak tahle mi obsahově řekla hodně...ty pocity..