Fuj, človičku! To byl hloupý nápad.
Ona samozřejmě nepřestane, viď Idaro?

Všem: Díky za přečtení a za zajímavou diskusi.
Dá se to nazvat metaforou, ale spíš to beru jako jakési zobecnění. Lidská pýcha a nadutost nemá mezí. Ať už je to pýcha sociálně-ekonomická, jak to zmiňuje Singularis, nebo třeba pýcha na zbrojní arzenály a nadutost, s níž neváháme tyto arzenály použít.
A nějak se nedokážeme poučit z toho, co nám naznačuje příroda. Exploze sopek, tsunami a tornáda, ničící naše pyšné vytvory, jako hromádky sirek. Nárůst sociálních nepokojů, násilí a terorismu.
Tak se přemnoženému druhu, ničícímu své okolí mnoha formami, příroda brání. Sami na sebe si svým jednáním pleteme biče a epidemie a pandemie jsou jedním z nich, ať už je jejich původ jakýkoli.

Hezky popsané prostředí a pocity. Tu zasněnou dívku si dokážu z tvých veršů představit.
Vítej mezi námi.

I místo raníčku ;o)

Moc hezké. Závidím adresátovi.

Sprosté ne. Občas jen mírně košilaté.
;o)

Opět fajn.

Propracované popisy, nejen okolí, a ucelenost příběhu. Mimo jiné proto je to dobré.

Jak říkával Dr. Plzák "Parohy jsou důstojnou ozdobou mužské hlavy."
;o)

Jen tak dál...

Správně. I když by se dala ještě zmínit její autoregulační schopnost redukovat přemnožené druhy. Třeba viry v lidské populaci.

Kéž by stačila dobrota a vlídnost.
Noaole - smyšlené jméno nebo něco reálného?

Legranda. Líbí.

Jen do toho a zlom vaz!

Betonový šuflata? No potěškoště.

Možná jen ten černooký bača...

Stejně, jako človiček...

Vrátilo mě to o třicet let zpátky.

Pořád dobře čtivé, těším se na pokračování.

Pár chybek, ale dobrý. Moc se mi líbí "co v každém žije, přežívá i hnije".