Mám vedle sebe knihu Povídání s hvězdami a bylinkami od Václava Havelky. Po této kapitole jsem v ději až po uši. Astrologii jsem si vždy držel od těla, při tom hvězdy jsou knoflíky na mé duševní košili. Jsi vážně profesionální analytik s mystickým obzorem. Ondra by ti měl koupit hvězdářský dalekohled.

Hrabu se ti v historii, skládám si mozaiku. Podobné básně hodnotím jako 3D, to znamená více prostorové duše.

Ano, místa, ostrůvky naděje. Máš načteno, ale nemáš odžito. Víc žij, míň čti.

Potenciál tam bude. Na 17 let je to vzlet. Moc tu vrtuli zkraje neroztáčej. Vnímej proudění mladý muži.

Jo dobrá vrba , to je věc. Přidám se asi k Ondrovi jako posluchač, samozřejmě telepaticky....

Vyložit karty na stůl, je myslím skoro vždy na místě. Občas se s tím otálí, ale nakonec kupovat zajíce v pytli, jak se říká se nemá.

Singl lidem zima bude
noční prádlo na nich ztuhne.
Poloviční výkon mají
ruce ,když se v pohyb dají.
Nahřívací flašky z gumy
brzo se již vyprodají.

Tu jeho roli zase znám, já, orosíme se až za dveřmi a pokud jste moc sebejisté, tak Nás to někdy podnítí a jindy rezignujeme. Jsme vděčný, když Nás neodstřelíte hned mezi dveřmi, ale rada na závěr. Když trochu neutíkáte a naopak se rozběhnete k Nám, začneme zdrhat my. Nebuďte
moc levnou kořistí.

To vypadá na jeleni říji. Doufám.

Vesmír je zvláštní medium, fyzicky v něm cestovat nedokážeme, ale duševně jsme tam skoro jako doma.

Přes potok života se dá přeskákat po kamenech, nebo přebrodit bahnem. Cíl je na druhém břehu, ale možná potkáš zase potok. Hlavně nechoď v holínkách jako já. Tak rád bych do nich nabral a zahučel. Hodně zdaru v techtle mechtle.

Doufám, že tě kamarádka pozve aspoň do vany. Kádě už se blbě shánějí. Nezapomeň na rozmarýn....otvírá zavřené. (-:

Asi se ti složíme na nové boty, když takto plodíš za chůze. Mám dojem, že i vegetace se před tebou rozestupuje a klíšťata páchají seppuku, sebevraždu, nehodni přisání. Přidávám se do špalíru slávy, život si ponechám, aaaaaaaaallle pěkný takhle z oleje....

Prdím na pivo, jdu si udělat čaj...houpací křeslo nahradím vanou. Jiný světy vyplavou.....možná tam usnu. (-:

Dýcháš ty nebo já? Tvá duše se mé podobá. Jak dvě jablka na jabloni.

Lenča: Dandy: Pochvala od drozdů potěší, kolegové vnímání.

Kořínky malé nadýchané
korunka z bílého květu
její vůni ještě jsem nenasál
však bytost je to k světu.

Gora: Sasanka ví proč je tam človíček, já to vím taky a ty už to víš taky. (-:

Gora: Většinou se všichni prostřídáme. Když piju vodu tak myslím na to že ji vyčůral kdysi Dinosaurus a stejně chutná. (-:

Zkouším doma
ten můj trezor
vdolky, vodku, tupláka.
Neuspěl jsem,
smutně hledím
dolu na svého
parťáka.