Tak takhle to můžu. Super a kreativní! :)

Jednoduchý motiv, přesto zvládnutý se ctí. Formálně v pořádku, pohoda. Nepadám z toho sice na prdel, ale má v sobě něco navíc. Je to obrazotvornost - je to poezie. A šlape. Pěkný je i název.
Hezky ironická diamantová veselka, u "veselme se" jsem se musel pozastavit, abych pochopil. /ach, běda/ na druhou stranu má spíš funkci zábavně vyplňovací.
Hezké! S.

S podobným typem básní je to těžké. Je to milion variací namalovaných tou samou barvou a těmi samými slovy. Ze silných slov lze snadno vytvořit mnoho, ale je to pořád ta samá stavebnice, stále ty podobné obrazy. A snad by žádný autor nechtěl být zaměnitelný s jiným.
Je to jako film, u kterého bych měl brečet, ale už jsem ho viděl mnohokrát, jen hráli různí herci. V hlavních rolích: Slza, Tma, Oči a Smutek.
Už se taky opakuju. Promiň. Myslím jen, že se svým prožitkem máš na víc! :)

Příliš se mi nelíbí, že to je politicky zaměřené. Jinak by se mi ta druhá báseň líbila. Ovšem v tak složitém světě v jakém dnes žijeme (a to i politicky), je dobře, že bereme do ruky raději krýgle. Rvát se kvůli něčemu, do čeho nevidíme, by byla nebetyčná hloupost. Nebo? :)

A42: Ano, mně se samotná myšlenka líbí a zaujala. Růže byly bohužel většinou jen nevydařenou investicí, a tak snad těší obdarované alespoň mrazákové vzpomínky. Báseň jemně plyne a rozhodně neříkám, že je špatná. Nemám příliš rád třítečkově otevřené konce s nějakým poločasovým určením, ale to je pouze otázkou vkusu.
Rád jsem s tebou zavzpomínal na své nešťastné lásky! :)

Je to rozhodně nejlepší báseň, kterou jsi zde vložila. Je upřímná, dá se z ní vyčíst konkrétní pocit a má i momenty u kterých se čtenář rád pozastaví. -Parodie. Samozřejmě bych si přál, abys ty zajímavé obraty a myšlenky zhustila na úkor vypovídání se, ale to třeba půjde až časem.
Téma mi příliš sympatické není. Hledá výmluvy ke svému současném stavu k minulosti, kde pouze vyčítá. Je to jen černá nebo bílá a svět takhle nefunguje. Vztah je společenská smlouva, ze které lze vystoupit, když má člověk vůli.
Přesto z takového díla plyne ponaučení, že si člověk vždy musí ponechat svou osobnost a svobodu a z nikoho se nesmí posrat, ať tlačí sebevíc.
Těším se na dnešní kousek.
S.

Na této básni se mi líbí pasáže, které jsou autentické. Zajímavé spojení vonět jako prosinec a vůně vanilky a tabáku z prstů. To je verš, který dává tomuto dílku nějaký charakter. Pro mě bohužel po hříchu jediný. Bohužel nám prší venku a v každé druhé básni a i jinak to pro mě není ani konkrétní dotknutelné, ani hravě poetické.
Je to hezký pár, ale chtěl bych ho na ulici od ostatních rozeznat. S.

Skvělé je na tomhle psaní to, že je to popsáno tak (alespoň pro mě) realisticky, že mám tendenci ten příběh prožívat s naší hlavní postavou. Nemůžu říct, že by se mi podobné záležitosti v hlavě nikdy neodehrávaly...člověk nemá co ztratit a přesto je tak těžké dokopat se k té odvaze.
Oriončina poznámka s čajem je přesná, ale není to zas tak závažná kaňka, dejme tomu, že už měla postava dopito.
Je to pěkný obraz vizuelní i myšlenkový. Pihy bych měl rád i napravo. Braní si nepoužitých cukrů je zajímavý osobnostní rys postavy. Alespoň u takové, co má strach, objednat si rum.
Dobré! S.

Tom Cortés: Když je v básni co rozebírat, píšou se delší reakce samy. S tou chemií jsi tím pádem dosáhl naprostý dokonalosti. :) Nejlepší varianta! (ale že je louh zásada, to víš :) ) Takhle to funguje a těším se na příště! ;)

Nejzajímavější je pro mě této básni název, který nese onu nejsilnější myšlenku i samotného pokračování. Jinak se mě příliš nedotýká, nedokážu se do ní příliš vžít, ačkoliv obraz samotný nabízí mnoho scénářů, po kterých se čtenářovy myšlenky mohou vydat.

Haha. Super hřička, jak udělat z používaných frází a rčení celek, co funguje. Sorry idiomů. Idiotská báseň to není a svou hravostí předčí i mnohem vážnější snahy poétů.
Neha/š/ je schválně? Nebo to má něco společnýho s /hašem-haší/ :)
Jen tak dál! S.

Milá báseň, která by se hodila při výuce o lásce pro děti nižšího školního věku. Její jedinou doménou je jednoduchost a svižnost. Zbytek ani nevlaje. Neexistuje. Zda vadí nebo nevadí je otázkou pro autora, co byl jeho záměr při tvorbě básně.

Báseň se mi líbí jako celek i bych rád vyzdvihl některé momenty, které ukazují autorův talent na poetické myšlení. Je to použití slov, které konkrétně poukazují na nějaký jev, či pocit a nejsou zbytečně zobecněné. Proč psát "z myšlenky mě nepříjemně bolí hlava", když to jde sympaticky rozepsat a navíc kousavá deka je přesně ten negativní moment, který si každý dokáže živě představit.
Chemii taky příliš nerozumím, vím jen, že pokud louh reaguje s kyselinou, zbyde slaná voda, jestli je to vynikající parafráze na slzy, nebo je to vše trochu chemicky komplikovanější/jednodušší, netuším. Líbí se mi však ta hra, která vrcholí i finišem. Je znát, že si dal autor záležet a slova neházel na papír jen tak k zalíbení.
Detailkou k vylepšení by mohla být čárka na konci předposledního řádku a drobné vyšperkování veršů 3 a 4, které působí vůči propracovanému zbytku přece jen trochu pohodlnějším dojmem.
Jako čtenář odcházím spokojen.

Ahoj, tak tu máme zase další novinku. Tentokrát sázíš na melodii a hle, ona báseň při čtení opravdu dobře zní a text hezky plyne. Může za to širší užití měkčích a delších slov. A ono to o tom pravděpodobně opravdu je. Znít a umlčet. A vychází to dobře.

Dávám jeden trestný bod za slzy a lásku, ale jsem rád, že ses alespoň pokusila umístit kořen slov do hezčích tvarů. Co jsi myslela "bytím", byla to pohodlnost a nebo filozofický termín? :)

Je to milé vzpomínání, které bych nerad kriticky rozebíral. Je v něm kus lásky k životu, a tak si ho budu pamatovat.

Nemám z toho valný celkový dojem, ačkoliv pointa je sympatická, na můj vkus se trochu táhne a po cestě toho nenacházím mnoho zajímavého.

Jedno dvouverší je však skvělé, a to:

Kousnutí do jazyka
probudí i spící měsíc. - je v tom nápad, hra i pravda, a to mám v poezii rád.

Klidný den. S.

Konečně jsi zase napsala něco, co stojí za komentář. Dobrá báseň hmatatelností míst a pocitů. Pro daný účel byly zvoleny správné prostředky. Krátké, ale výživné dobrodružství.

Čekal jsem trochu větší vzrůšo. Škoda, že se na tak velkém prostoru čtenář prakticky nic nedozví. U všech částí bych se tě chtěl ptát: Proč? :)

Myslel sis, že mě jen ošukáš
Ale něco ve mně chlapče je
Jed anebo
Co si dáš zítra k večeři?

Tahle báseň ve mně zanechává dobrý dojem. Je hravá a přitom má důležitou nosnou myšlenku, je nápaditá obsahem i formou. Je znát, že pokud dostaneš nějaký nápad, hodně si ho oblíbíš a chceš ho zpracovat naplno. Navíc ses až na slzy a duši vyhnula svým oblíbeným slovům a tvarům. Udělal jsem takovou menší statistiku.

srdce: 5 básní/7
slzy, lež, oči : 4/7
ticho, duše, tělo, cit, krev, křik, dívka: 3/7

Mnoho z nich jsou oblíbená slova pro většinu básníků, ale je fajn to s nimi nepřehánět.

Dneska jednoznačně nejlepší báseň/dílko. Vytváří totiž neotřelý obraz, má nápaditost, nikoliv jenom formu.