přidáno 01.02.2016
hodnoceno 4
čteno 1058(16)
posláno 0
"Káčko k tabuli."

To bude dlouhá noc.

Sám sebe neobalamutíš.

Měli jsme v Uhříněvsi,
olízat sloupy na růžovo,
u vlakáče.
Aby se lidi,
měli na co dívat.

Bílá mi došla
už hodně dávno.
Asi jako trpělivost.

Namísto toho jsme
znesvětili dětský hřiště,
pivem a pláčem po obětech,
našeho touhování
A toulání se.

Jediný den,
kdy jsem ve své hlavě,
byla sama.
přidáno 01.02.2016 - 15:16
Homér: anojoo, popraveno ;)
přidáno 01.02.2016 - 15:03
Asi tam má být... kdy jsem ve své hlavě, místo se své hlavě, no né? Čiší z toho drogy!
přidáno 01.02.2016 - 11:52
samiVdavu: Jo, dík za zastavení.
přidáno 01.02.2016 - 11:46
Konečně jsi zase napsala něco, co stojí za komentář. Dobrá báseň hmatatelností míst a pocitů. Pro daný účel byly zvoleny správné prostředky. Krátké, ale výživné dobrodružství.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V Uhříněvsi u vlakáče : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Všechny štětky z Vršovic
Předchozí dílo autora : Jo tak ty budeš dobrej

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming