04.09.2014
46, žena, neměsto
|
komentáře uživatele :
19.11.2019 - 12:55
1(1.)
tak jo, celkem se ti daří udržet čtenáře v očekávání a začíná mne bavit ta dějová linie.. čtu docela dost, přesto toto čtení vnímám jako pro mne neotřelé a jsem zvědavá, co bude dál..
19.11.2019 - 12:45
4(4.)
je to napínavé a čtivé, probudil jsi ve mně zvědavost.. jsem zvědavá, jak budeš pokračovat..
úplně tam cítím nějakou duševní chorobu, něco podobného jsem slýchávala od své bývalé klientky..
úplně tam cítím nějakou duševní chorobu, něco podobného jsem slýchávala od své bývalé klientky..
31.10.2019 - 10:02
20(14.)
líbí se mi ta zdánlivá jednoduchost, přes kterou nebyl schopen stratil prohlédnout.. originální obraz tak běžné záležitosti jako je předzvěst zimy, to se málokomu podaří ;)
22.10.2019 - 11:44
11(5.)
ve mně vzbuzuje více pocitů i obrazotvornosti báseň, nicméně haiku je taky velmi povedené
17.10.2019 - 09:49
2(1.)
no.. je to dost jednoduché, rýmy nestojí za moc, obsah postrádá originalitu.. takový výkřik do tmy, řekla bych..
07.10.2019 - 08:04
7(3.)
njn, svět je plnej lidí a stejně jsme skoro každej sám.. divnosvět.. líbí se mi, jak jsi pochytal ty myšlenky..
07.10.2019 - 08:03
64(64.)
loner: díky, je fajn, že to dokáže někoho oslovit.. tyhle věci už nepíšu :)
29.09.2019 - 13:17
4(3.)
máš moc hezkou anotaci k básni, vesměs souhlasím a to patřím k těm nevěřícím.. navíc miluju noc kostelů a každý rok se jdu někam podívat..
co se týká básně.. ruší mě tam opakování, zbytečně moc slov, působí to na mě zkostnatěle.. líbilo by se mi to asi takhle
"Kostel je kotvou
kotví nás
k těm z nichž jsme vzešli
k těm po nás, až přijde čas
Kostel je kotvou
kotví nás
A řetěz se ztrácí...
V hlubinách"
"k zátoce naší existence" bych vynechala, v podstatě se opakuješ, viz k našim předkům..
co se týká obsahu.. a zvlášť závěru, tak ten na mě působí hodně zvláštně.. řetěz se ztrácí v hlubinách.. mohl by se ztrácet ve stopách našich předků anebo taky v pekle.. na mě to působí spíše negativně.. víra možná posiluje, na druhou stranu často člověku brání v rozletu.. jsme uvázáni na řetězu a nemůžeme se hnout z místa..
a taky mě trošku ruší ten laciný rým, jinak dobrý
co se týká básně.. ruší mě tam opakování, zbytečně moc slov, působí to na mě zkostnatěle.. líbilo by se mi to asi takhle
"Kostel je kotvou
kotví nás
k těm z nichž jsme vzešli
k těm po nás, až přijde čas
Kostel je kotvou
kotví nás
A řetěz se ztrácí...
V hlubinách"
"k zátoce naší existence" bych vynechala, v podstatě se opakuješ, viz k našim předkům..
co se týká obsahu.. a zvlášť závěru, tak ten na mě působí hodně zvláštně.. řetěz se ztrácí v hlubinách.. mohl by se ztrácet ve stopách našich předků anebo taky v pekle.. na mě to působí spíše negativně.. víra možná posiluje, na druhou stranu často člověku brání v rozletu.. jsme uvázáni na řetězu a nemůžeme se hnout z místa..
a taky mě trošku ruší ten laciný rým, jinak dobrý