přidáno 05.10.2019
hodnoceno 7
čteno 906(13)
posláno 0
Sám ve velkým domě světa

sám večer na pronajatý terase

Na krku malej klíček od kufru, co v něm vozíš troje slipy, džíny a kartáček na zuby

Bojíš se vylízt z flašky a zaposlouchat do toho ticha kolem
....a do toho prázdna uvnitř

Za kouř z cigaret schováváš svý monology s myšlenkami

A v rukou držíš jen sám sebe

Nakonec, někdy po půlnoci, když už jsi ztahanej jak kotě, usneš

... a spíš.... docela dobře....
přidáno 14.12.2019 - 09:51
Ayla: dík - je to reálný - žiju v Indii, ve velkým pronajatým baráku - sám - ale občas přijede na nějakou dobu Ariel :-)
přidáno 13.12.2019 - 07:32
...Bojíš se vylízt z flašky... skvělej obraz. ...A v rukou držíš jen sám sebe... tohle taky. Je to celý tak reálný a přitom je tam taková aura okolo. Líbí.
přidáno 10.10.2019 - 09:58
jsem v tom až po uši
přidáno 07.10.2019 - 13:22
Už nespisovným názvem to slibuje atmosféru beat generation a nezůstalo u slibů, působí to tak. Taky řešili osamění, marnost života a návykové látky. A taky mazali hranici mezi poezií a prózou.
Pěkné okno do duše.
přidáno 07.10.2019 - 08:04
njn, svět je plnej lidí a stejně jsme skoro každej sám.. divnosvět.. líbí se mi, jak jsi pochytal ty myšlenky..
přidáno 07.10.2019 - 00:36
Jo. Tohle sedlo.
přidáno 05.10.2019 - 21:21
Znam ty chvile .... tak mi je to pripomnelo.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Soukromý večery : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Láskopití
Předchozí dílo autora : Ona

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming