přidáno 17.10.2019
hodnoceno 2
čteno 896(16)
posláno 0
Včelí roj

Viděla jsem včera včelý roj,
a nemám u sebe žádnou zbroj.
Dokážeš mě ranit slovně,
a já nedokážu najít žádné zbraně.
Jseš si jistej v kranflecích,
a slzy mi stékájí po lících.
Krutá slova z tvých úst létají,
můj dech se zatají.
Co jsi to za muže,
který mě vždy přemůže?
Nedokážu si vážit sama sebe,
a zase tu stojím vedle tebe.
Dostala jsem tolik lekcí životem,
kterým brouzdám a smutná jsem.
Stydím se sama před sebou,
že nedokázala jsem se odělit od tebe.
Tvoje slova jsou jak velká žihadla,
která mě bodá hlava nehlava.B
přidáno 17.10.2019 - 16:51
Srozumitelný trápení.Vytvoř si svojí kuklu hodnot,kladných hodnot a obleč se do ní.Odlož sebelítost,je to útulek bez střechy a oken.Staň se včelařkou. Vytáčej med a bzučení Trubců ignoruj,nemají žihadla,nakrm a když blbnou do úlu nelez bez kukly kvalitních myšlenek,postojů k sobě samé.
přidáno 17.10.2019 - 09:49
no.. je to dost jednoduché, rýmy nestojí za moc, obsah postrádá originalitu.. takový výkřik do tmy, řekla bych..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Včelí roj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Láska v každém věku

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming