pěkná úvaha, spousta témat na které ani neumím reagovat. Asi s ní v mnoha ohledech souhlasím.

je to pěkně napsané. Se značnou částí se ztotožňuju. A to jak ten obecný pohled - tj. kdo a jak vidí pravdu.
Pak je problém právě v té mravenčí práci přesvědčování, konkrétních témat, konkrétních diskuzí a často nekonkrétních výsledků. Ale výsledkem téhle diskuze jsou pak volební preference a nakonec reálná moc.
A kdo za nás mravenčí práci udělá? :-)
Někdy novináři (no...), někdy škola, někdy spolky, organizace, někdy my a někdy vůbec nikdo a dopadne to tak, jak to dopadne.

Jsem docela zvědav, co napíšeš dál.

myslím, žes to napsal pěkně. Asi mě donutíš tu publikovat věci, které mám jinde.
Podle mě, jakákoliv aktivita se cení, i kdyby třeba vedla do nikam. Kdo se nezačne plazit po čtyřech, se nenaučí chodit...

Je zajímavý vidět názor někoho mladšího... a upřímně nejsem o moc moudřejší s větším věkem...

heh, kéž by mě něco vedlo:)

Amelie M.: učitelé matematiky to nemají snadné, stejně jako jejich studenti :)

Přemejšlím, jestli pro mě není nekonečně složité odpovědět. Tak tedy: jde o dvě věci- první je abstraktní pojem nekonečna, tak jak s ním pracuje matematika a tam není moc co řešit. Abstraktní věc se obvykle značí symbolem- 8. Ptát se jestli skutečně existuje je v jistém smyslu irelevantní.

Jiná otázka je ptát se co v pozorovaném vesmíru nekonečné je nebo není. Tak třeba o "vesmíru" wiki píše, že to nevíme. :) Měřením to zdá se zjistit neumíme a z teorie to podle všeho nevyplývá. Co s tím? :)

Má všechno hranice? Já osobně ne zcela fundovaně myslím, že v nekonečném prostoru může být i nekonečně hmoty... Krom toho se vkrádá otázka kdyby byla hranice vesmíru, ptáme se: co je "za" ní? (použití "za" už předpokládá inuitivní představu nekonečného prázdného prostoru- jenomže náš vesmír i prostor právě na hranicích)

Nejjednodušší odpověď je, že "tam" může být jiný vesmír, s tím, že ale nemáme jak to experimetálně prokázat, tudíž je to mimo oblast vědy a nelze na to exaktně odpovědět. :) Uf.

MF DNES: ruská ruleta o Krym. (4. 3.)
Sitauce na Ukrajině se z mého pohledu mění tak rychle, že to co mi včera přišlo strašný, je dneska standard. K mediální pravdě. Když to vezmu sám za sebe: internet, televize, tisk.
Jde o to, odkud informace čerpám, odkud se větví. Ve své podstatě je to složitý proces. Pokud se na téma hodně nesoustředíte, případně nemáte nějaký způsob, jak hodnotit zdroje...
obecná odpověď je kritické myšlení: pokud vidím, že zdroj X nemluví pravdu, ignoruju ho. Jenže jak to má laik posoudit? :-) ...kritickým myšlením.
...abych byl stručný: tak ze situace na Ukrajině jde strach. A to jí taky nerozumím.
poslední mediální postřeh: přijde mi, že jsem viděl nejrůznější přirovnání těchto událostí k minulým. Rok 68 (z našeho pohledu), rok 38 z pohledu Hitlera a zabrání Rakouska, a teď tady španělskou občanskou válku. Já za sebe bych mohl říct, že mi to připomíná pokračování studené války, kde západ už není pravicový a východ není levicový.

helples: a chytrý je z definice kdo?

no přiznám se, že jsem to vůbec nepochopil. Asi už spím. :)

Vladan: že zas otravuju... A myslíš že se dožijem sjednocení kvantové teorie pole s obecnou relativitou? :)

Vladan: No tak viry mě při původní úvaze vůbec nenapadli. :) Ty jsou definičně mezi: nejspíš neumírají (což v jejich případě asi znamená: fungují stále, nerozbijí se). Nedochází k žádné látkové výměně. Takže jediná vlastnost je, že "žijí" existují. A ta nejpodstatnější: že se rozmnožují (ta je vlastně jediná, která určuje život). Co je pro mě, ale podstatné je, že jsou závislé na živém.
S tím, co to je organismus to může být ošemetné :). Teď to vezmu neabstraktně- bakterie považuju za organismy (můžou umřít- i když si tím nejsem jist, nejsou taky věčné? Tj. umřou řekněme, jen když jim dojdou zdroje?). O co mi ale šlo: např. jejich jádro, jejich organely už patrně v principu považuju za neživé. Podobně se lze ptát u každého organismu: kdy je složen z podorganismů a kdy už je složen z neživých látek (tuším, že je teorie že eukaryontní buňka vznikla z baktérií). Jendak nemám dost znalostí a druhak ani slovník- o něčem řekneme, že to nějak funguje (chemicky) a když je to složitější, tak řekneme, že to žije. Ten rozdíl mezi živým a neživým je asi patrnější u vyšších živočichů. Poněkud střeštěná otázka jestli můžou být bakterie "nemocné", nefungovat úplně správně a přitom žít.- krom toho, že je napadne vir.

nějakej rozdíl by filozoficky bejt měl, když máme pojmy živé a neživé. :)
Předně existencialisti: smrt. Co je živé jednou umře. Myslím, že neživému se něco jako smrt nemůže přihodit. Druhá tajemná věc: zrození. Ta už nechala existencialisty chladnými. Co je zrození?
Pokud vím, tak živé je z živého a nový život je nedokonalá kopie starého. Ale... co bylo na začátku? právě ten problém, který asi nikdo zatím nechápe. :) Další pojem: individualita. Opět pojem, který se těžko chápe v neživém světě (i když můžeme myslet, že třeba kámen je individuální). Individualitu můžeme chápat tak, že organismus: přijímá energii a hmotu a vylučuje nepotřebné látky (a teplo). Tj. vždycky je tu: živý organismus a (zpočátku) neživé okolí mezi nimiž probíhá čilá výměna.
Co by tyto pojmy spojovalo na materiální úrovni? Můj první nástřel je DNA...nebo nějaká sloučenina, která definuje infividuum a je kopírována při rozmnožování. Na DNA je asi hezké to, že ji můžeme chápat jako informaci (byť věřím, že může mít i jiné funkce) (první problém by mohl být v tom, že virus na počítači by tu definici splňoval též...). V čem je rozdíl (a možná jádro sporu): život, se dokáže udržet při životě samovolně. (neboť viry na PC si pro sebe nestaví počítače a nevyrábí proud).
Při všech dokumentech o přírodě na všech televizích, tyhle otázky jsou těžce abstraktní a málokdy si je spojuju s nějakým pišišvorem v moři... No šlo by psát dál, ale je to zbytečné zatěžování čtenářů.
Spíš položím jiné otázky:
1) jaká je nejmenší velikost organismu?
2) co všechno z živého umíme stvořit uměle?
3) máme si život představovat jako zvláštní existenci uhlíku nebo spíš jako funkci, jako dynamický tok informace (neumím to lépe vyjádřit), které v našich podmínkách využívá uhlík?
4) když jsme u rozměrů života: čas- je smrt evolučně výhodná? (myslím, že jo)
Uf, je pozdě, doufám, že neopakuju, co někdo napsal pode mnou.
Jsou to hezký témata :), takový správně neřešitelný. :)

je to dobře napsaný. Nejspíš to píšu díky pýše, protože jsem něco podobnýho taky napsal. Až několik zásadních vyjímek:
a) otázku s ženským zadkem jsem do své úvahy nezahrnul...
b) s tím související: poslední odstavec. Ten jsem taky nezahrnul a proto pro mě zůstává z otázka nedorozumění klíčový problém.

... nicméně když nad tím zas filozofuju, dostávám se k další otázce: asice porozumění. Jak moc je porozumění spojeno s jazykem? Jinými slovy informace může být ukryta v hlavě, ale může být těžké (nemožné?) ji vyslovit (hluchoněmost). Praktickým problémem pak může být neporozumění spíš než problémy skryté v nepřesnostech a nejasnotech jazyka.

https://www.youtube.com/watch?v=TL0NonoGti4

(přemejšlim, jestli to je provokace... -ode mě? :)

Vladan: Každej na to jdem jinak, no. :) To moje je nejspíš špatně (protože fotosyntéza neběží podle jednoduchý rovnice, protože na koncetraci CO2 má vliv víc věcí), ale zjednodušeně to vysvětluje vývoj koncentrací.
Ty podle všeho tvrdíš, že teď v příkladu s rostlinou je bilance O2 v rovnováze. Dřív asi nebyla, protože se vytvářelo uhlí.

Vladan: Ten můj experiment je dost nepochopitelný. Myslel jsem, že je nereálně proveditelný.
"Možná ještě přínosnější by bylo měřit, jak rychle se rostlina rozloží. Z mejch úvah zkrátka vyplývá, že i když se bude rozkládat, přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje. " Když se to bude rozkládat myslím tím, že zase vnikne CO2 do atmosféry. Přiběhne tam něco zelenýho => C zase zůstane vázán na zemi.
Co je "moje logika" je ta rovnice. Fotosyntéza není nikde napsaná jednoduše. A rozhodně nikde není zmíněné k1 a k2.
Na čem shodnem je, že systém je v rovnováze. Otázkou je, jestli byl v rovnováze dřív? A jestli nebyl, tak proč?
protože podle rovnice nebyl. Podle tebe byl?
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Carbon_cycle.jpg
Jinak tady máme trošku konkrétnější pohled. Asi nám neřekne, víc než víme: opět, je to v rovnováze. Když zapomenu na rovnice tvrdím tedy, že uhlík, co je jako biomasa 1550.10^12 kg (billion tons) rezervoár je tedy mnohem míň než první odhad (a všechen kyslík nevysvětluje). Se vším uhlíkem se dostaneme cca na 10^15 kg, což stále nestačí na 10^17 kg. Tj. zde nejde vysvětlit všechen kyslík v atmosféře. Na druhou stranu je podezření, že fosilní uhlík (uhlí) tam díky fotosyntéze je. Takže podle těchhle dat to vysvětlit nejde

Jak může "efektivitu procesu" ovlivnit aktuální koncentrace plynu v ovzduší? Proč by měla být jedním směrem reakce efektivnější?
Co předpokládám:
1) diferenciální rovnice popisující fotosyntézu je správně.
2) nyní se zhruba nacházíme ve stavu dynamické rovnováhy. Co vznikne, to se i spotřebuje.
3) pro plyny je zjištění koncentrace vcelku jisté, kdežto C- je problém. Nepromejšlel jsem to detailně, ale myslím spíš to, že je na zemi- tj. není ve vzduchu ve formě CO2. Zjistit koncentraci uhlíku je docela potíž- takže může v rovnici dost haprovat. Ale řekněme, že je detail.
Proč je reakce jedním směrem efektivnější?
(možná by se mělo říct rychlejší v jednom směru) Představme, jak by to bylo obráceně? (logika fungování rovnice zůstává stejná, jen k1 větší než k2. Tím by CO2 mělo mít navrch nad O2 v atmsoféře a uhlík by se nevyskytoval "na zemi". Prakticky by to mohlo nastat požárem. Můj argument vychází z logiky, nejspíš užitečnější by bylo, kdyby vyšel z experimentu.
Ten bych si představoval asi tahle: skleník, uzavřený vůči vznějším vlivům (i výměně látek). Vyšší koncentrace CO2, půda a semínka (plus něco, co jí žere). Stane se časem, že CO2 ubude a uhlík bude někde v půdě? (je to nejspíš nereálné).
Možná ještě přínosnější by bylo měřit, jak rychle se rostlina rozloží. Z mejch úvah zkrátka vyplývá, že i když se bude rozkládat, přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje.
Jak vidmo, je tu spousta nejasností. Nicméně mi stále připadá, že to, co nás učili ve škole, že fotosyntéza za to může, je pravda. Jaký jiný proces produkuje kyslík?
Co je vša k pro mě větší záhada je co odstraňuje kyslík z atmosféry? Dýchání je (nejspíš) zlomek, tlení je taky pomalé. Nejspíš jde o všemožné oxidace všeho možného (nejen uhlíku). Nicméně oheň jako takový není globálně tak efektivní...
(stejně je zvláštní, že píšu tolik o věcech kterým nerozumím. Novinkou pro mě byla třeba i hmotnost atmosféry, i když by mi mohla být poměrně blízká. Hmotnost biosféry je pro mě taky novinka... )

Vladan: otázka, kde se ten kyslík vzal?
Tentokrát jsem se na to podíval opravdu jen hmotnostně (což je teoreticky poměrně snadný, ale těžko se zjišťujou potřebný detaily). Otázka je poměr biomasy a vzdušeného kyslíku. Jednodušší je kyslík:
yslík 20 procent- objemový podíl kyslíku
5 . 10^18 kg-
http://en.wikipedia.org/wiki/Atmosphere_of_Earth (the atmosphere has a mass of about)

(20*(16*2)+80*(14*2))/(20*(16*2))= m(atmosféry)/ m(O2)
m(O2)=(20*(16*2)/20*(16*2)+80*(14*2)))*m=1/(1+7/4)=m*4/13
m(O2)=1,5*10^18 kg (hmotnost kyslíku v atmosféře)

horší je biomasa:
http://hypertextbook.com/facts/2001/AmandaMeyer.shtml
hmotnost biosféry:
2,24 .10^17 kg. (kdyby to byl jenom uhlík) (tohle je pravděpodobně nejspornější údaj. Šlo by říct

několik námitek- jestli je tam voda. Jestli se tam počítá i uhlí, ropa...)
O2
m(O2)/m(C)=32/12 (spalovací poměr)
kolik je potřeba m(O2)* na spálení hypotetické biosféry:
m(O2)*=2,24 .10^17*32/12=5,97*10^17 kg
máme tedy dvě čísla pro kyslík:
5,97*10^17 kg a 1,5*10^18 kg.
Hrubě bych shrnul, že nelze vyloučit, že uhlík "spad na zem" a kyslík zůstal ve vzduchu. (díky čemu z hmotnosti neplyne)

Vladan: k tý jedničce. Já se většinou nevyjadřuju úplně přesně. Ta rovnice je chápána jako vratná (což je velký zjednodušení)
jedním směrem je to "fotosyntéza" druhým směrem "dýchání" (spíš asi mnohem víc procesů). jde ale o to, že jedním směrem je ta reakce mnohem efektivnější (nejspíš díky fotosyntéze), kdežto druhým jde pomalejš (to je předpoklad, aby vyšly ty koncentrace plynů). Nicméně výsledné koncentrace jsou v rovnováze. TO jaké jsou skutečné hodnoty konst. k1 a k2- je otázka... Mimochodem v původním tvaru je chyba. Má tam být x*=-y*=-z*. Vyjde pak k1/k2=x/(yz). Nevím, jestli to vede k rozporu s tím, co tvrdíš, nebo tvrdíme každej něco jinýho. (celá představa týdiferenciální rovnice je, že se začlo s hodně CO2, který to velký k2 v prehistorii tlačilo dolů. Z energetickýho pohledu to znamená, že fotosyntéza účinně transformuje sluneční energii a zbyde spousta na dýchání a ještě zbyde ve formě chemický energie- uhlí, např.- to je zase energetická doměnka)

tady bych asi řek: no, to nevim...