|
...tak vemte rozum do hrsti :)
 25.06.2013 15 1390(23) 0 |
Každý člověk má svůj vlastní jazyk. Jazyk může být vnímán různě. Pro mnohé je to výdobytek kultury. Já bych se však obrátila k ještě základnějšímu původu jazyka a chápala ho jako kód umožňující abstraktní myšlení. Tato schopnost nám pomáhá zkoumat naše okolí. Umíme jednotlivé vjemy vytrhnout z původního prostředí a jednotlivě pojmenovat. Dáváme je do nových kontextů, hledáme různé vazby. To vše nám dává nástroj k poznání světa. O svět jsme tím pádem rovněž schopni komunikovat. Činíme tak nikoli jen sami se sebou, nýbrž i s naším okolím.
Definujme tedy jazyk jako individuální prostředek komunikace s okolním světem. Jazyk je kód, který převádí vjemy do nové formy. Jedná se o metaformu oněch vjemů. Každý člověk však interpretuje okolní situaci trochu jinak. Když necháme pět lidí nakreslit psa dostaneme pět různých obrázků. Na každém bude pes, ale každý bude trochu jiný. Všichni máme ideu psa, ale konkrétní představa se různí. I v rámci jednoho jazykového prostředí, tak může velmi snadno dojít k nedorozumění. Co když promlouvající myslí bišonka a interpretace příjemce je irský vlkodav? V tomto kontextu lze označit za zázrak, že si vůbec sem tam rozumíme.
Když mluvíme, tak činíme promluvu, kterou náš protějšek nějakým způsobem interpretuje. Naše zamýšlené působení a reálné působení promluvy u protějšku se však obvykle v různé míře liší. Tento rozdíl je méně výrazný u exaktního typu promluvy. Zeptáme-li se protějšku, jak se dostaneme k Národnímu divadlu, bude to pravděpodobně chápat jako prostý dotaz na cestu a pokusí se nám odpovědět. Nicméně zeptáme-li se protějšku, zda máme v nových šatech velký zadek (typická to ženská promluva), nemusí pochopit účel našeho dotazu. Může interpretovat naší otázku jinak, než předpokládáme, a s klidným srdcem nám říci, že na nás ony šaty pravděpodobně každou chvíli prasknou. Zatímco protějšek vyslovil svůj názor, my se (zcela spravedlivě) urazíme. Náš jazykový kód nám jasně sdělil, že nás chtěl protějšek urazit a vlastně nás vůbec nemá rád.
Jako učitelka jazyků mohu vyjádřit názor, že si porozumí ti, kteří o to stojí. Obchodník se v jakékoli řeči dobere významu vašeho požadavku, neboť chce prodat. Don Juan svede dámu a slov mu netřeba. Když Bůh zničil babylónskou věž, tak nechtěl jen potrestat lidskou pýchu, chtěl nás také poučit. Dal nám tedy možnost překonat zmatení jazyků naší schopností improvizace, tolerance a empatie. Dal nám takt a dal nám otázky, abychom se vyhnuli zbytečným konfliktům. Nehodláme-li těchto nástrojů využívat, pak to není naší hrdostí, ale naší pýchou. Pýcha (hybris) byla ve starověkém Řecku považována za nehorší nectnost, neboť má destruktivní vliv na lidské společenství i na jedince. V našem jazyce je toto vědomí uchováno jako prosté přísloví, že pýcha přechází pád.
Definujme tedy jazyk jako individuální prostředek komunikace s okolním světem. Jazyk je kód, který převádí vjemy do nové formy. Jedná se o metaformu oněch vjemů. Každý člověk však interpretuje okolní situaci trochu jinak. Když necháme pět lidí nakreslit psa dostaneme pět různých obrázků. Na každém bude pes, ale každý bude trochu jiný. Všichni máme ideu psa, ale konkrétní představa se různí. I v rámci jednoho jazykového prostředí, tak může velmi snadno dojít k nedorozumění. Co když promlouvající myslí bišonka a interpretace příjemce je irský vlkodav? V tomto kontextu lze označit za zázrak, že si vůbec sem tam rozumíme.
Když mluvíme, tak činíme promluvu, kterou náš protějšek nějakým způsobem interpretuje. Naše zamýšlené působení a reálné působení promluvy u protějšku se však obvykle v různé míře liší. Tento rozdíl je méně výrazný u exaktního typu promluvy. Zeptáme-li se protějšku, jak se dostaneme k Národnímu divadlu, bude to pravděpodobně chápat jako prostý dotaz na cestu a pokusí se nám odpovědět. Nicméně zeptáme-li se protějšku, zda máme v nových šatech velký zadek (typická to ženská promluva), nemusí pochopit účel našeho dotazu. Může interpretovat naší otázku jinak, než předpokládáme, a s klidným srdcem nám říci, že na nás ony šaty pravděpodobně každou chvíli prasknou. Zatímco protějšek vyslovil svůj názor, my se (zcela spravedlivě) urazíme. Náš jazykový kód nám jasně sdělil, že nás chtěl protějšek urazit a vlastně nás vůbec nemá rád.
Jako učitelka jazyků mohu vyjádřit názor, že si porozumí ti, kteří o to stojí. Obchodník se v jakékoli řeči dobere významu vašeho požadavku, neboť chce prodat. Don Juan svede dámu a slov mu netřeba. Když Bůh zničil babylónskou věž, tak nechtěl jen potrestat lidskou pýchu, chtěl nás také poučit. Dal nám tedy možnost překonat zmatení jazyků naší schopností improvizace, tolerance a empatie. Dal nám takt a dal nám otázky, abychom se vyhnuli zbytečným konfliktům. Nehodláme-li těchto nástrojů využívat, pak to není naší hrdostí, ale naší pýchou. Pýcha (hybris) byla ve starověkém Řecku považována za nehorší nectnost, neboť má destruktivní vliv na lidské společenství i na jedince. V našem jazyce je toto vědomí uchováno jako prosté přísloví, že pýcha přechází pád.
25.12.2014 - 00:06Zrovna ten příklad s velkým zadkem je docela dobrej. Je to totiž vlastně fráze, tazatelku totiž velikost zadku vůbec nezajímá, ve většině případů chce pochválit. :-)
Otázka porozumění je taky někdy i otazkou domluvy.
Otázka porozumění je taky někdy i otazkou domluvy.
19.08.2013 - 23:48je to dobře napsaný. Nejspíš to píšu díky pýše, protože jsem něco podobnýho taky napsal. Až několik zásadních vyjímek:
a) otázku s ženským zadkem jsem do své úvahy nezahrnul...
b) s tím související: poslední odstavec. Ten jsem taky nezahrnul a proto pro mě zůstává z otázka nedorozumění klíčový problém.
... nicméně když nad tím zas filozofuju, dostávám se k další otázce: asice porozumění. Jak moc je porozumění spojeno s jazykem? Jinými slovy informace může být ukryta v hlavě, ale může být těžké (nemožné?) ji vyslovit (hluchoněmost). Praktickým problémem pak může být neporozumění spíš než problémy skryté v nepřesnostech a nejasnotech jazyka.
a) otázku s ženským zadkem jsem do své úvahy nezahrnul...
b) s tím související: poslední odstavec. Ten jsem taky nezahrnul a proto pro mě zůstává z otázka nedorozumění klíčový problém.
... nicméně když nad tím zas filozofuju, dostávám se k další otázce: asice porozumění. Jak moc je porozumění spojeno s jazykem? Jinými slovy informace může být ukryta v hlavě, ale může být těžké (nemožné?) ji vyslovit (hluchoněmost). Praktickým problémem pak může být neporozumění spíš než problémy skryté v nepřesnostech a nejasnotech jazyka.
11.07.2013 - 13:59loner: Ano, nonverbální komunikace je zcela zásadní. Děkuji, že jsi jí zmínil. Může úplně změnit význam promluvy...
11.07.2013 - 13:49Páráda : V tomto kontextu lze označit za zázrak, že si vůbec sem tam rozumíme. To se mi líbí moc.
08.07.2013 - 00:52vysilac - koder - obsah - prenosove medium - dekoder - prijimac .... strucne shrnuti duvodu, proc si nerozumime :)
Krasna uvaha a prijemne cteni o pozdni hodine. Naprostou vetsinu informaci prijimame neverbalne, vycteme je z pozdvizeneho oboci, zalozenych rukou, usmevu :) .... a presto si radi precteme basen, povidku ... protoze si vlastne pribeh muzeme "dotvorit". Zeny maji svuj jazyk a pro nas, muze, je to takovy kod Navajo :)))
... btw ... znamena rozumet sesit veci rozumne? :)
Krasna uvaha a prijemne cteni o pozdni hodine. Naprostou vetsinu informaci prijimame neverbalne, vycteme je z pozdvizeneho oboci, zalozenych rukou, usmevu :) .... a presto si radi precteme basen, povidku ... protoze si vlastne pribeh muzeme "dotvorit". Zeny maji svuj jazyk a pro nas, muze, je to takovy kod Navajo :)))
... btw ... znamena rozumet sesit veci rozumne? :)
26.06.2013 - 10:44Já bych neviděl protiklad v přemýšlení a vydělávání, ale v přemýšlení a papouškování bez pochopení.
26.06.2013 - 10:28Vladan: Děkuji za kompliment. Na vysokých školách se najdou i kvalitní osobnosti, které nejspíš smete snaha spojit sféru byznysu a vzdělání. Z člověka se stane homo economicus. Není důležité přemýšlet, nýbrž vydělávat...
26.06.2013 - 10:17Davidsoft: Ano, naprosto se Tebou souhlasím. Také mám pocit, že dnešní doba nám nabízí instantní uspokojení potřeb, které můžeme bez námahy přijmout, čímž ničí naší osobnost a schopnost fungovat v mezilidských vztazích. Egoismus a hédonický způsob života vede k rozpadu kultury, to už z historie víme. Vítejte v antickém Římě! :)
26.06.2013 - 10:09Učitelka jazyků s takto explicitním vyjadřováním? Výbordelně! tak to s naším vysokým školstvím nebude tak zlé... :-)
26.06.2013 - 09:35Skvělá úvaha, velmi mě obohatila. :-) Interpretace promluvy je opravdu ryze subjektivní. Promluva také může sloužit různým účelům od technicky stroze sdělovacího ("Naměřená teplota v pražském Klementinu je 37,6 stupně Celsia.") až po umělecký ("Aj zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím..." [J. Kollár]) či emocionálně sdělovací ("Ach! Jsi úžasnej."). Dezinterpretace účelu promluvy může mít stejně katastrofální konsekvence jako dezinterpretace jejího obsahu.
Pokud jde o ten velký zadek v kalhotách, nebylo by lepší se neurazit? Stačí to jen svést na kalhoty - jsou prostě příliš těsné a příště bude potřeba koupit jiné. Líbilo by se mi, kdyby byli lidé dostatečně tolerantní k postojům a dojmům druhých, aby jim vyjádření těchto dojmů nepůsobilo citovou újmu. Politická korektnost, která se v podstatě stala přehnanou ohleduplností k egu jednotlivců, podle mého názoru nevyhnutelně směřuje k orwellovské cenzuře a newspeaku. (Ale to už by byla jiná úvaha.)
Souhlasím, že lidé, kteří se chtějí dorozumět, se dorozumí. Ale v dnešní konzumní společnosti takových lidí ubývá. Lidé si žádají snadno konzumovatelný obsah, nevyžadující jakoukoliv snahu o hlubší pochopení, ba přímo obsah poutavý, který se jim "sám nacpe do hlavy" jako pověstní holubi létající sami do úst. Tyto požadavky pak přenášejí do oblasti mezilidské komunikace. Sociální sítě jim umožňují preferovat kontakty s lidmi, s nimiž si rozumí, ale pomůže jim to porozumět lidem, s nimiž se pak setkají ve skutečnosti? Jsem přesvědčen, že ne. Spíše se naučí se lidem s jiným úhlem pohledu a s jinými názory vyhýbat.
Připadá mi, že moderní lidé jsou již tak pohodlní, že snaha o porozumění se vytrácí. Snad se tento trend časem obrátí a lidé opět budou o porozumění druhým víc usilovat.
Pokud jde o ten velký zadek v kalhotách, nebylo by lepší se neurazit? Stačí to jen svést na kalhoty - jsou prostě příliš těsné a příště bude potřeba koupit jiné. Líbilo by se mi, kdyby byli lidé dostatečně tolerantní k postojům a dojmům druhých, aby jim vyjádření těchto dojmů nepůsobilo citovou újmu. Politická korektnost, která se v podstatě stala přehnanou ohleduplností k egu jednotlivců, podle mého názoru nevyhnutelně směřuje k orwellovské cenzuře a newspeaku. (Ale to už by byla jiná úvaha.)
Souhlasím, že lidé, kteří se chtějí dorozumět, se dorozumí. Ale v dnešní konzumní společnosti takových lidí ubývá. Lidé si žádají snadno konzumovatelný obsah, nevyžadující jakoukoliv snahu o hlubší pochopení, ba přímo obsah poutavý, který se jim "sám nacpe do hlavy" jako pověstní holubi létající sami do úst. Tyto požadavky pak přenášejí do oblasti mezilidské komunikace. Sociální sítě jim umožňují preferovat kontakty s lidmi, s nimiž si rozumí, ale pomůže jim to porozumět lidem, s nimiž se pak setkají ve skutečnosti? Jsem přesvědčen, že ne. Spíše se naučí se lidem s jiným úhlem pohledu a s jinými názory vyhýbat.
Připadá mi, že moderní lidé jsou již tak pohodlní, že snaha o porozumění se vytrácí. Snad se tento trend časem obrátí a lidé opět budou o porozumění druhým víc usilovat.
25.06.2013 - 22:21Meluzina: Není na něm - tom textu, nic těžkého :))
no, to s tou otázkou na sukni a velkej zadek, to se mi stalo zrovna dnes a i když muž odpověděl podobně jako v úvaze, a když jsem se zlobila, že jsem chtěla přece slyšet něco úplně jiného, tak na mě chudák nechápavě koukal...prostě řekl jen pravdu :)))
ano, ano...kdo nechce, tak se nedorozumí :)
(jo, těch dvanáct smyslů by mě zajímalo)
- jinak moc pěkně napsané a hned v úvodu se mi zdálo, že jsi nějaká studovaná :)))
no, to s tou otázkou na sukni a velkej zadek, to se mi stalo zrovna dnes a i když muž odpověděl podobně jako v úvaze, a když jsem se zlobila, že jsem chtěla přece slyšet něco úplně jiného, tak na mě chudák nechápavě koukal...prostě řekl jen pravdu :)))
ano, ano...kdo nechce, tak se nedorozumí :)
(jo, těch dvanáct smyslů by mě zajímalo)
- jinak moc pěkně napsané a hned v úvodu se mi zdálo, že jsi nějaká studovaná :)))
25.06.2013 - 21:34mannaz: Děkuji za komentář i typ na výstavu. Vím, že to není úplně jednoduchý text. O to více oceňuji, že jsi nad ním strávila čas. :)
25.06.2013 - 21:31Moc příjemné zamyšlení. Je pravda, že někdy chápeme cizí promluvu tak, jak chceme, nebo jak čekáme a v podstatě nerozumíme. Znám to, dělám to občas a pokouším se toho vyvarovat.
Teď jsem byla na výstavě Vikýře play v pražské Malostranské besedě a je tam moc pěkná část věnovaná dvanácti smyslům. A jedním z nich je právě schopnost porozumět slovu a také myšlenkám druhého člověka. Zrovna jsi se mi trefila do noty.
Teď jsem byla na výstavě Vikýře play v pražské Malostranské besedě a je tam moc pěkná část věnovaná dvanácti smyslům. A jedním z nich je právě schopnost porozumět slovu a také myšlenkám druhého člověka. Zrovna jsi se mi trefila do noty.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozumět je od slova rozum : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Červené víno
Předchozí dílo autora : Piano
