Budiž šero

Pro ty, co předchozí úvahy nečetli, se nejprve pokusím o jakési shrnutí.
Hypotéz o vzniku vesmíru je bezpočet. Od božského kýchnutí, přes sedmidenní dřinu (vlastně šestidenní, sedmý den Bůh odpočíval) až po Velký třesk. A právě teorie Velkého třesku je v současnosti „In“. Vychází z toho, že tu nejprve bylo veliké NIC. V tom NIC se přihodilo cosi, co způsobilo, že z NIC se stalo NĚCO – gigantický výron energie, která rychle vychládala, rozpínala se a měnila na hmotu = náš vesmír. A jeho (zrychlující se) rozpínání pokračuje až dodnes.
Na základě několika předpokladů, jako to, že rychlost světla ve vakuu je konstantní a známá, se lze ze současné velikosti vesmíru a rychlosti rozpínání „zpětně dopočítat“, kdy a kde ten Velký třesk nastal. Až sem v podstatě žádný velký problém není. Ten nastal, když fyzici vznik vesmíru začali modelovat v počítači.
Naprosto zásadním parametrem se ukázala hmotnost (respektive hmota obecně, tedy včetně energie, neboť podle Einsteina hmota a energie jedno a totéž jest) vesmíru. Když posčítáme hmotu veškerého známého vesmíru, dopočítáme se k hodnotě o hodně menší, než naznačují modely. Tak „lehký“ vesmír by se nemohl rozpínat rychlostí, kterou měříme! Něco je špatně. Buď model, nebo „nevidíme“ všechnu hmotu vesmíru. A jelikož fyzici nechtějí opustit model Velkého třesku (vysvětluje velice dobře spoustu dalších jevů), napadlo je, že velká část hmoty bude pro nás skrytá, neviditelná. Začali hovořit o temné hmotě a temné energii.
Takový konstrukt, kdy se pro vysvětlení nějakého jevu zavede nový pojem, se ve fyzice vyskytuje poměrně často. Pokud se dokážou předpovědět (vypočítat) jeho vlastnosti, je pak jen otázkou času, než se nějakým experimentem ověří správnost oné předpovědi.Například už v roce 1931 předpověděl na základě výpočtů Wolfgang Pauli existenci exotické (na tehdejší znalosti) částice neutrina. To bylo později (1956) opravdu objeveno a předpověď (vysvětlení nesrovnalosti v rovnicích) se ukázala jako správná.
Kolik fyziků předpovědělo něco špatně, to nevíme, historie o nich mlčí. Nicméně můžeme hádat, že těch špatných předpovědí bylo mnoho-mnoho násobně více, než těch správných.
Já sám má s temnou hmotou a temnou energií trochu problém. Nelíbí se mi, že by měla mít gravitační účinky (kvůli té rychlosti rozpínání), ale jinak by byla nepozorovatelná a nezjistitelná, znamenalo by to, že je tvořena nám neznámými a velice exotickými částicemi. Přikláním se spíš k chybě v hypotéze a tak nějak vyčkávám, s jakými konkurenčními hypotézami se někdo blýskne.
Jednu možnost jsem popsal v úvaze „Budiž tma“. Autoři napadli základní postulát konečné a konstantní rychlosti světla ve vakuu. Pokud by rychlost světla při Velkém třesku byla vyšší a postupně klesala do současné hodnoty, nebyla by temná hmota a energie třeba. (http://www.national-geographic.cz/detail/podle-spanelskych-fyzi
ku-se-z-vesmiru-ztraci-cas-mozna-zmizi-uplne-22825/)
Jiná hypotéza považuje temnou hmotu jen za „přelud, pouhou iluzi způsobenou gravitační polarizací kvantového vakua“. Představuje si, že gravitace působí přitažlivě mezi dvěma tělesy z hmoty (či antihmoty) a odpudivě mezi tělesem z hmoty a tělesem z antihmoty. To by spolu s vlastnostmi částic skrytých ve vakuu stačilo na vysvětlení stavu, který vidíme. (http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=6968)
A do třetice je tu hypotéza, která útočí na základní představu o Velkém třesku. Říká, že vesmír by mohl být věčný, bez počátku a bez konce. Že ono rozpínání, které měříme je jen důsledek nárůstu hmotnosti jeho částic. Problém této hypotézy je, že ji nelze ověřit. Hmotnost totiž vždy porovnáváme s nějakou hmotnostní jednotkou a pokud se nám změní hmotnost měřeného tělesa i té jednotky… (http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=5840)
Ale abych dal slovo i "opozici", s teorií podporující stávající představu o temné hmotě a energii přišli fyzikové, kteří předpokládají, že je tvořena Majoranovými fermiony. Což jsou (zatím) hypotetické částice s velice exotickými vlastnostmi. (http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=6968)

Nezdá se vám, že žijeme v zajímavé době, i co se představ o vzniku vesmíru týče?