Bezva!

No a? Jako rozjezd dobrý, ale vypadá to, že tohle je jen první kapitola...?

Povídka nemá konec - pointu. Respektive, konec, který má, je na úrovni "a žili spolu až do smrti". Správná pointa je překvapivý závěr, vycházející z předchozího textu (překvapivé vysvětlení). A vzhledem k délce povídky (mikro), přichází zřejmě v úvahu jen nějaká blbina - vtípek.

Hezký vtípek. Zkoušel jsi Cenu Karla Čapka - mikropovídky?

taron, taron, nakouknu po dlouhé době a vidím??? "...tam se jenom žije.." Nic se nezměnilo! Stále píšeš krásné básně, ale platíš za to...

A přece ty stromy vykvetou a přinesou plody.
Staré a zčernalé větve opadnou a nahradí je nové a zdravé.
Zrození, láska, smrt.
Věčný koloběh života.
Boží záměr?

Sice nevím, proč mluvíš o špatném směru, ale dělej, jak myslíš...

To je případ, kdy se do pomoci hrne ten nemoudrý...

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/pocty-prislovi-vyznam
-definice/co-to-znamena-medvdi-sluba-nebo-prokazat-nkomu-medvdi-
slubu-co-je-to-medvdi-slub

:-)

Slyšel jsi o medvědí službě?

To by asi šlo... Ale pomoci může chtít i nemoudrý, jak to odlišíš?

Omlouvat se nemusíš. Dal jsi dílko do úvah, tak uvažuju. Já sám nevím, jak definovat "moudrého" člověka. Ani ta poslední úprava mi nepřipadá optimální...

Neviděl bych to tak zle, ale zaujala mě jedna myšlenka: "Neuvědomujeme si, že to, co si s sebou vezmeme na druhou stranu, nebudou domy, auta, ani televize. Jediné co nám zůstane, budou vzpomínky, chvíle, které prožijeme se svými milovanými" - Co je to za víru, při které si člověk po smrti (v novém životě) pamatuje na předchozí život?

Strach je něco jako "životní pojistka". Kdo si je v problému sám sebou jistý (jestli oprávněně je jiná otázka), strach nemá. Je to dědictví po předcích. Když se objevil jeskynní medvěd, většina pravěkých lidí utekla a jen ti nejsilnější (věřili si) se mu postavili. Dnes máme ovšem místo medvědů trochu jiné problémy. :-)

Takže moudrý člověk si skrytě mastí ego jak je chytrý a navenek dělá, že moudrý není? To tedy mám o moudrém člověku úplně jinou představu. Tohle je spíš vyčůránek.

No, já myslím, že to dělení na socialismus a kapitalismus něco do sebe má. Za socialismu bylo vše státní a stát plánoval, kolik čeho se vyrobí a vypěstuje. Teoreticky výtečná myšlenka - plán odstraní krize kapitalismu, poptávka a nabídka budou v rovnováze. Pomiňme, že se to socialistickým plánovačům málokdy povedlo, podsttanější bylo, že plán zablokoval hlavní hybnou sílu kapitalismu - konkurenci. Díky ní je úspěšný ten, kdo vyrábí levněji a kvalitněni než konkurence. Kdy přichází se zajímavými novinkami... Ale zkuste naplánovat, kolik inovací vymyslí dělnická třída v příští pětiletce...
Problém dnešní doby je v tom, že tady není kapitalismus. Úspěšný totiž není ten, kdo vyrábí levněji a kvalitněji, ale ten, kdo "urve" předraženou státní zakázku za miliony. Nejen, že jde opět inovace stranou, ale ještě je tím enormně podporována (skoro bych řekl státem vyvolávána) korupce. Kdo podplatí úředníka, získá zakázku a jeho firma přežije a vydělá = stane se úspěšnou. Z jednoho typu socialismu jsme vlezli do druhého...

No, mě tam chybí jedno krátké slovíčko.

Prostě jsem se zklamala.

Není to blíž pravdě?

Někomu jsem to už psal - takovéto "povídky" jsou jen popisem jedné scény. Kolik takových povídek napíšeš, než začneš "vykrádat sama sebe"? Deset? Dvacet? To, čím se povídky liší, je příběh. Zkus ho k tomu přidat.

Byly to určitě lískáče? Ty netřísní, alespoň co vím. A taky nerostou v tak velkých shlucích. Mohla by to být turecká líska - tomu by odpovídalo i to, že výrostek seděl ve větvích. Turecká líska je totiž strom, naše líska je keř. Ale nevím jestli třísní. Černé skvrny nechává určitě vlašský ořech.

Krypp: Teoreticky si můžeš v přímé větě psát jakoukoliv blbost, ale i tady platí určité psychologické(?) zákonitosti. Ta přímá řeč charakterizuje postavu, říká čtenáři, o koho jde. Takže pokud nějaká postava neumí vyslovit "normální" větu a dělaká takové chyby (a nejde o nářečí, nebo to nehraje naschvál), musí být totální debil. A pokud jinak totální debil není, tak autor nezvládl psychologii postavy.

Nicméně to není náš případ. Nejde o přímou řeč. Ty uvozovky v komentáři značí, že text doslova cituji. Ve vlastní povídce nejsou.