Slova definovaná postojem

Zatímco v odborných textech jsou slova používána převážně jako symboly, přesně reprezentující jevy vnímaného světa, v běžné řeči (ale také v poezii) se ke slovům přiřazují další významy, zejména emocionální a postojové. Myslím, že tak jako u slov vulgárních zastínil jejich emocionální význam ty ostatní, existují také slova, u kterých jejich ostatní významy byly zastíněny konotací postojovou; jejich význam v běžné řeči je tedy definován především zaujatým postojem. Tento postoj je pak vázán mnohem těsněji k daným slovům, než k označovaným jevům. (Obvykle nedokážeme vyjádřit, nebo dokonce ani zaujmout postoj k jevu, který si nepojmenujeme.)

Existence slov, jejichž postojová konotace převažuje nad ostatními významy, se netýká jen přirozených jazyků, mnoha programátorům dodnes naskočí husí kůže a pot, když ve zdrojovém kódu spatří GO TO. Programovací jazyky však mají tu výhodu, že jsou definované preskriptivně a formálně, takže jim, na rozdíl od přirozených jazyků, nehrozí posuny či ztráty významu slov.

Ačkoliv by bylo mnohem logičtější, aby lidé zaujímali postoje k jevům spíše než ke slovům, ve skutečnosti je mnohem snažší si se slovem spojit postoj, než konkrétní význam. Tak vznikají jevy typu "nevím, co to je, ale uráží mě to". Příkladem jsou slova ješitnost a chamtivost; málokdo dokáže zpaměti odříkat jejich slovníkový význam, velké množství lidí je nikdy v životě aktivně nepoužilo (alespoň ne v jejich slovníkovém významu), ale prakticky všichni se shodnou na tom, že jde o nežádoucí vlastnosti, přestože by se titíž lidé vzájemně zásadně rozcházeli v hodnocení, jaké chování dle nich ještě ješitné/chamtivé je a jaké už ne. V případě vnitřních konfliktů je pak pro ně mnohem snažší změnit svoji představu o chamtivosti, než změnit svoje chování, aby podle jejich stávající představy chamtivé nebylo.

Analogicky je pro nás mnohem snažší (a omluvitelnější) označit za zloděje politika, který nic neukradl, ale jen mu nedůvěřujeme a máme k němu záporný postoj, než hlásat, že určitý druh krádeží je morálně správný a měl by být podporován. Metaforicky řečeno se tedy zdá, že nazveme-li růži skládkou, začne nám páchnout...

Některá slova se dokázala negativních konotací zbavit (v angličtině např. gay, na pomyslné hraně se v dnešní době pohybuje blázen), většina jich však takový hrdý coming out nepodstoupila a byla raději ve jménu politické korektnosti nahrazena neologismy. Kdyby se naše kultura vyvinula trochu jinak, klidně bychom mohli fandit "Velemrzácké olympiádě", ale nestalo se to.

Některá slova dokonce svůj původní význam v praxi zcela ztrácejí a používají se jen k vyjadřování postojů, v hovorovém jazyce je to časté u slov "blbec" a "idiot".