Ušlechtilost konců

Lasak: Neberu to jako útok, moje myšlení je spíše vědecké, takže hledání děr v mých myšlenkách a jejich vyjádření oceňuji. Víra v posmrtný život mě nenapadla, ale určitě stojí za to se nad ní zamyslet. Děkuji za novou myšlenku.

A moc mě těší, že ses zamyslel. :-)

Singularis: chápu. A musím připustit, že máš pravdu. Pokud tedy vypustíme výjimku ukončeného vztahu tím, že osoby k sobě neztratí cit, ale musí se kvůli okolnostem rozejít... např. odcestování jedné z osob atd. V takovou chvíli si užíváme každé minuty a doufáme že neskončí. Na druhou stranu lídé věřící v posmrtný život berou i smrt jako takový konec vztahu, kdy se snaží vše urovnat a připravují se na nový začátek
Jak tak koukám trochu mi utekly myšlenky a neúmyslně jsem začal hledat díry. Neber to jako útok. Jenom jsem se trochu zamyslel. Každopádně Ušlechtilost konců se mi líbí :)

Lasak: Souhlasím, že i vztahové konce je potřeba v životě mít, ale nesouvisí s moji původní myšlenkou. Před maturitou, usínáním či stářím člověk horečně dohání a dodělává, protože má před sebou jasný cíl, kterého se snaží dosáhnout a který přesahuje to, co právě končí. A ví, že má na to jen omezený čas. Dokonce i úklid hraček je takový, protože když se blíží jeho čas, dítě se snaží věnovat zbytek času všem hračkám, na které se ještě nedostalo, protože je chce poznat všechny.

Konec vztahu je jiný. Až se s ním člověk smíří, nesnaží už se do vztahu investovat mimořádné úsilí, spíš se snaží jen urovnat sebe a toho druhého a pak vyrazit vstříc novému vztahu, kterým by ten předchozí nahradil. Konec vztahu je tedy spíš přípravou na život než přípravou na smrt. (Když tak nad tím přemýšlím, uznávám, že konec vztahu může ušlechtilý.)

Nevím, zda se mi moji myšlenku podařilo vyjádřit dostatačně srozumitelně...

Singularis: Možná i ty vztahové konce je potřeba mít. Přecijen konec budeme mít povětšinou takový jaký si uděláme a hlavně taky náš odchod z končícího si můžeme zvolit. (Pokud jsme dosti vyzrálí i odchod a konec vztahu může být nevraživý, smířlivý)

Orionka: Ten mě nenapadl a připadá mi, že se ke koncům, které jsem zmínil/a, nehodí, protože lidé za ideální považují takové vztahy, které vydrží trvale, ať už jde o vztahy mezi manželi, sourozenci či rodiči a jejich dětmi. Takové vztahy se spíš s časem proměňují a jen málokdy mají řádný konec před smrtí, spíš je pak smrt násilně přeruší, což není vůbec ušlechtilé, jen nutné. Myslím, že ne každý mezilidský vztah ve skutečnosti řádně skončí, některé třeba jen vyprchají a rozplynou se.

A co se týče vztahů skončených rozchodem, ty mi na první pohled připomínají spíš vzájemnou vraždu než ušlechtilou smrt. (Ale už je moc hodin, tak mi to dost nemyslí...)

Ale děkuji za doplnění.

Konec vztahu jsi vynechal.