Chcelo sa mi písať a zároveň kresliť. Tak vzniklo toto...

Tuhle jsem napsala při čekání na autobus do práce.. Malý klučina se totiž hrál v parku opodál s míčem a mně nějak propadli vzpomínky..

Neskutočne sentimentálna báseň... Klavír som si obľúbila len nedávno, no bola to láska na prvý pohľad... ;))

Dnes bych chtěla být s tebou i zítra :))

Obraz třetí. Nějak jsem jich najednou úplně přeplněná, co den to sen a nová potřeba vypsat se…

Napsaná z čirého pocitu, snad smutku, melancholie, nebo já nevím. V autobusu, v 17:10.

(...říjnový pokus...)

...záver...nie je práve najšťastnejší...

Len pre teba - krásne zabalená v jagavom baliacom papieri, previazaná čiernou stuhou...

V Strážovských vrchoch, na stráži, nech ma môj anjel postráži...

Obrázok inšpirovaný Bibliou a Válkovou básňou "Jablko"... Báseň inšpirovaná vlastným životom...

…konečně potkalo i mně… tam, kam jej už roky chodím hledat :))

„Život je boj, holka, tak si zvykej“ Jar.n

Není to zrovna pokračování, jen obraz, další pocit, se kterým jsem se ráno vzbudila. Vystřižené z dnešního snu. (jo a nevím kam to zařadit, páč je to i smutné i tajemné i ze života, tak si vyberte :) )

Neptal ses, jaká jsem. Snad ses mně jenom zdál. Nevěřím, že jsi zmizel – ne navždy. Proto tě prostě čekám dál…

... jen můj Béďa ví celou pravdu ... :))

...3.časť...

...druhá časť...

... inšpiráciu som našla vo svojom najbližšom okolí, len som zmenila koniec na happy end... kiež by si tak viacerí ľudia uvedomili, kde spravili chybu...

Mé vnitřní tázání ...