Nech to staré prostě odplout po vodě...všechny ty kytky, které zvladly...aby jsi uvolnil místo pro ty nové;)
Oprav si prosím chybky - "Mě květ..." - má být mně... a nežadoněl - to je prosím komolení českého slova "nežadonil"...;)

Znám to zoufalství žíznivých úst...;)...

Písničku znám, je moc pěkná, stejně jako text:) Hezký překlad;).

to znám... :D :D Ale já tomu nevěřím ani tu hodinu :D

Zajímavý nápad.

Dobře napsané, těším se na dobrý konec.

Ty vážně slyšíš stříbrný vítr!

já bych tóho chtěla...:)...ale jooo...začátky jsou vždycky krásné:)...takže piš dál:)

naděje je hrozná potvora...zrovná já s ní nechci kamarádit, co se týká lásky, protože ji udržuje živou i tehdy, když už třeba není...bez naděje by to bylo všechno jasnější a zřetelnějsí, ale zase...kolkrát už nám zachránila život?...

oh!...jééé:)...možná je to mým momentálním rozpoložením, ale dostala jsi mě...víš, možná by mělo být spíš na konci...ale...stojíž za to;)..ale jestli o to stojíš ty...pak by to musel být strašnej zabedněnec, co neumí malovat Tahiťanky:)

jooo:)...taky přeju všechno " naj naj naj":)

konec krásný...ale celá básen je epická a není v ní nic, co by zaujalo-možná pro příště zkusit zajímavější obraty a nebo aspon rým;)...jen z ní cítím jeden veliký cit a zoufalství-což samozřejmě není na škodu;)...

princové jsou na draka..."abraka dabraka":)...a víc k tomu nemám co říct:)

"všechno je to jenom póza" - ano, i ten zpívající blázen tam...je někdo jiný...

"princové nejsou!" říkám si vždycky ráno, když si umývám zuby...a pak tomu tak aspoň hodinu věřím...nepoučitelná:D

nevyužil šance?...snílek jako já by řekl, že se neodvážil a realista by řekl, že ani nechtěl...pravdu musí vědět jen on:)...al strašně chválím ty poslední dva řádky...opravdu úchvatný:)

JA?...růžová šála, roztrhané džíny, obrovská taška, kulich s beruškou a pihy + vnitřní bonus nespoutaných pocitů a slov, co bych nikdy nevyslovila nahlas...
:)...vidím, že jsme všichni jenom lidi...co milují a přitom nesmí...:)

serenáda slov,
co stékají ti po rukách
...na zem

vmáčkni mi srdce
a pochop, že čekám
...přijď sem!

*-ach my holky dokážeme někdy tak moc žíznit:)...báseň je krásná...hlavně ten konec:)

každé slovo, každý pohled tě více dopaluje a rozžíná drobné plamínky konce v tvém srdci a duši..pak už to musí být pomalu konec....jenom ticho v hluku, co nedává smysl...někdy si myslím, že je to konec, ale pak pochopíme, že právě toto je nový začátek;)

...tak ať se sny plní... a vrať se... :o)