Kladeš zde docela zajímavé otázky a ponecháváš je aby si je každý zodpověděl sám. Docela by mě zajímalo co koho napadne.
Jen bych se chtěl zeptat: On zabil svého otce?

Ty víš co jsem ti k tomu řekl ;-) Tak bacha na stromy ;-D

poznámka: ...hodnotil jsem dílo, né jeho zařazení, to jsem řekl jen tak mimochodem... děkuji za pochopení, a doufám že příště se vyjádřím přesněji.

tak ten konec bych možná i čekala, ovšem ten prostředek ne... drsný...

fakt ne? :D

Mno ... :-)
Tak jdem na to ;-D
Co se mi líbí je i to že se poměrně velká část příběhu odehrává na přímé řeči ... podařilo se ti do ní dát hodně emocí a bez problémů vyjadřují vnitřní pocity dané postavy.
Jinak bych příběh rozdělil asi do tří částí:
1) Začínáš popisem jakéhosi prostředí které záhy ukončuješ a věnuješ se polapení hlavní postavy příběhu - čímsi - a dál pokračuješ kdy tam poprvé přišla a zmatek ve chvíli kdy si to vše začíná uvědomovat. (musím se přiznat že v tu chvíli jsem měl solidní zmatek v hlavě i já ... to se ti opravdu povedlo ;-) a vloudila se mi myšlenka zdali to dokážeš ke konci nějako ujasnit aby z toho nevznikl jen jeden velký otazník)
2) Nadále přecházíš do kapličky kam hlavní postava přišla s jakýmsi mladíkem a ... víš co se dělo ;-) ... zřejmě se právě tam poprvé potkala ta dívka s tím jenž s ním právě komunikuje. Odtamtud zničeho nic přecházíš k otci té dívky a k tomu kdy se s ním poprvé potkala ta postava v bílem. (v tuhle chvíli jsem už zapomněl na zmatek jenž mi způsobil začátek příběhu neboť zmatek jenž na mě zapůsobil zde to v klidu překryl :-D )
3) A na závěr jak jsem to pochopil:
- Jak na začátku popisuje to prostředí ... napadá mě zdali nemluví o smrti (svoboda,světlo,lehkost,) plus to že ke konci se opravdu o smrti zmiňuješ.
- Když ji oznámí že byla čímsi polapena ... napadá mě že se stala závislou na alkoholu což později na zastávce i docela předhazuješ. A to kdy tam byla poprvé ... kdy se poprvé opila.
- Ale to co se mi nějako nepodařilo pochopit bylo kdo je vlastně ten Kryštof, jak to je dlouho co zemřel a jestli tem muž v bílém náhodou není on... ale to by potom znamenalo že je velmi dlouho po smrti když se setkal i s jejím otcem a to jak jsi uvedla je už hodně dávno.
... možná mi tu něco uniká ... třeba to že přečíst si to pětkrát nestačí ;-D

Jinak to je velmi pěkné dílo ... pro ty jenž chtějí nad tím přemýšlet a mají čas.

Takže na závěr bych jen řekl že si čtenář u tohoto příběhu musí jen seřadit souvislosti přesně za sebe tak jak mají bít ... takže uspořádat ten zmatek jenž se ti tu šikovně podařil vytvořit. ;-) Jooo chlast je svinstvo.

(napsal bych sem toho víc ale nebudu šerádat prostorem pro kritiky ;-) jinými slovi ... má pamt není moc dobrá a tak nejsem schopen sem vepsat vše co jsem měl v průběhu čtení na srdci )

S pozdravem A.R.

Tak tahle je dokonalá. Alespoň pro mě určitě.:o) Skvělá... Úplně si jí umím představit jako písničku, nevím proč.

... obrazně Lizzzie ... obrazně ... :-)

Ještě jedno! A podrbat za ouškem...;o)

Tvrdá derry má slabost pro má dílka? To mi lichotí!

A co my dalo práce najít ten obrázek...;o)

Díky, hvězdičko!Ale nebýt inspirace, není básnička! /Darmar~ na literu/.;o)

Máš pravdu! Tvrďák derrry je na sladké? Já jsem chlap a taky se za tuhle slabost nestydím...Někdy je to zapotřebí!;o)

Díky tomu obrázku je to ke koukání...;o)

Hihi..Ty nikdy nezklameš!

Velmi hovorově šeptavě uličnicky zajímavé, takové po očku potměšilé.

;) jů...zasloužíš si pohlazení...za tak krásnou poezii...*

Poezie a la Mirek...to se nedá přehlídnout;) je moc roztomilá...*

Je zajímavá a některé obraty se mi moc líbí... Ale taky mi něco malinko chybí, asi ten pomyslný dechberoucí konec. Nicméně - krásná.

jé ten obrázek mi připomíná koťata z obalu na kočičí jazýčky. :-)