|
S "šokující" pointou.
 07.04.2008 11 1646(40) 0 |
Tikot hodin. Zářivka osvětluje dveře a kreslí na ně stíny. Voda v konvici vře.
Jinak ticho a klid.
Otočí se k němu. Leží - klidný, chladný - oči upírá na strop.
"Kafe?" Zeptá se.
Žádná odpověď. Ignoruje ji.
"No jo. Taky by tě neubylo, kdybys... ale to je jedno."
Podívá se na hodiny.
"Nechápu, co ti vadí. Co vám VŠEM vadí," vstává. Pohodí hlavou a rusé vlasy zazáří jako pochodeň v podzimním slunci.
Muž nereaguje. Nezajímá se. Nezajímá ho. Podmračeně ho sleduje. Vysokého, černovlasého, trošku strnulého, ale stále přitažlivého.
"Jsi stejný jako ostatní!" Vyčte mu. Kolik jich jen bylo? Deset, dvacet, sto?
"Já jdu k tobě se srdcem na dlani - nabízím se ti a ty? Nic. Nic!" Hystericky se zasměje, zatímco si zapíná podprsenku, pak halenku a upravuje sukni.
Muž ji ignoruje.
"Nejsem pro tebe dost dobrá, co? Pro žádného jsem nebyla dost dobrá! Jo kdybych byla blondýna s velkýma kozama..." zadrnčení telefonu zastaví proud ženiných výčitek. Vezme sluchátko a zamračeně poslouchá. Povzdechne si.
"Jistě. Odpoledne to bude. Vím, že rodina čeká. Ano!... Ne!... Já vím... Sakra. Tak za dvě hodiny. Dřív ne!" Vztekle mrští sluchátkem do vidlice.
"Shání tě manželka. Už se nemůže dočkat!" Je sarkastická, naštvaná. A zraněná.
Hlavně zraněná.
Odmítnutí vždycky bolí. Rány se sice zhojí, ale jizvy zůstávají.
Dál a dál.
Obleče si gumovou zástěru.
Do ruky vezme sklapel.
Jistými tahy vede řez mužovou hrudí.
Tikot hodin. Zářivka osvětluje dveře a kreslí na ně stíny.
Jinak ticho a klid.
Takový, jaký bývá jen tady.
Na pitevně.
Jinak ticho a klid.
Otočí se k němu. Leží - klidný, chladný - oči upírá na strop.
"Kafe?" Zeptá se.
Žádná odpověď. Ignoruje ji.
"No jo. Taky by tě neubylo, kdybys... ale to je jedno."
Podívá se na hodiny.
"Nechápu, co ti vadí. Co vám VŠEM vadí," vstává. Pohodí hlavou a rusé vlasy zazáří jako pochodeň v podzimním slunci.
Muž nereaguje. Nezajímá se. Nezajímá ho. Podmračeně ho sleduje. Vysokého, černovlasého, trošku strnulého, ale stále přitažlivého.
"Jsi stejný jako ostatní!" Vyčte mu. Kolik jich jen bylo? Deset, dvacet, sto?
"Já jdu k tobě se srdcem na dlani - nabízím se ti a ty? Nic. Nic!" Hystericky se zasměje, zatímco si zapíná podprsenku, pak halenku a upravuje sukni.
Muž ji ignoruje.
"Nejsem pro tebe dost dobrá, co? Pro žádného jsem nebyla dost dobrá! Jo kdybych byla blondýna s velkýma kozama..." zadrnčení telefonu zastaví proud ženiných výčitek. Vezme sluchátko a zamračeně poslouchá. Povzdechne si.
"Jistě. Odpoledne to bude. Vím, že rodina čeká. Ano!... Ne!... Já vím... Sakra. Tak za dvě hodiny. Dřív ne!" Vztekle mrští sluchátkem do vidlice.
"Shání tě manželka. Už se nemůže dočkat!" Je sarkastická, naštvaná. A zraněná.
Hlavně zraněná.
Odmítnutí vždycky bolí. Rány se sice zhojí, ale jizvy zůstávají.
Dál a dál.
Obleče si gumovou zástěru.
Do ruky vezme sklapel.
Jistými tahy vede řez mužovou hrudí.
Tikot hodin. Zářivka osvětluje dveře a kreslí na ně stíny.
Jinak ticho a klid.
Takový, jaký bývá jen tady.
Na pitevně.
25.06.2008 - 12:04je to WOW i kdyz posledni veta posledniho odstavce nici cely ten dojem z toho...myslim, ze kazdymu dojde, ze dotycna je nekrofilka uz pri tom jak si oblika tu zasteru...ale jinak WOW na to neni co jinyho jeste rict.
18.05.2008 - 09:37Jo byla a stále je i na Literu, ale protože ji mám ráda, tak jsem se rozhodla zpřístupnit ji širšímu okruhu čtenářů :-)))) ( Aby si ty moje fantasmagorie v klidu užili. třeba i 2x). :-)
17.05.2008 - 21:09Páni, přísahala bych, že už jsem jí četla... Liter...? Že by? Každopádně je skvělá. Skvělá tak, až to řeže.:o)
17.05.2008 - 21:05moc dobrá :)
PS: dneska jsem Tě hledal a nemohl jsem Tě najít ale už je to ok
vyhledávač tady asi rozlišuje malá a velká písmenka ;)
PS: dneska jsem Tě hledal a nemohl jsem Tě najít ale už je to ok
vyhledávač tady asi rozlišuje malá a velká písmenka ;)
07.04.2008 - 16:05Tak to je hodně drsný... Proto mám ráda mikropovídky, protože musí mít dobrou a šokující pointu:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zraněná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Existence
Předchozí dílo autora : Až do konce
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Meluzina řekla o BorůvkaB :Myslím, že se v Borůvce snoubí talent s disciplínou. Neustupuje z výborně propracované formální stránky a má co sdělit světu. Jen tak dál!
