Buď

Jak píše borovice, i mně se líbí zvukomalebnost, se kterou jsi to napsala. Proto bych lednové slunce nechala :).
Krásně zamrzlá momentka :)!

Když někdo sáhne do duše. Neopatrně. Pak se chodí po střepech. Aby se mohly smutnolásky volně vylévat...

Já se daleko více dokážu ztotožnit se smutnou básní, než s veselou :), možná i proto, že sama píšu texty převážně melancholické...
A tato báseň je úchvatná :)!

Všechny jsou moc fajn, každé jinak, v každém se zrcadlí minipříběh, a každé mě zasáhlo jiným způsobem :).

Nebe modrý zrcadlí se, v řece, která všechno ví...
Tohle můžu.
I to červený :)...

Tak to chodí.

Gora: Díky moc.

Miňko: Dík.

Musím si tě šetřit, denně tři básně jako tři lžičky sirupu na kašel :)

Těžko soudit motýla ;)

Auvajs.

díky všem za zastavení, šlo o vločku na rukavici, až po napsání mi došlo, že by mohlo mít dvojí výklad.

Úžasná. Máš hlas jako zakletá lesní královna.

Ježkovi voči co já tady ještě naleznu :D

Hustá, doufám že se znovu objevíš.

Pěkná.

Nádherně, hluboce pravdivé. Kdo je nám blíž než my sami...

františek: :-)))

zaseja: Děkuji :-)