přidáno 06.11.2018
hodnoceno 6
čteno 1436(20)
posláno 0


Hladina
dnes není jako zrcadlo
přesto se v ní vidím

Mé oči
pokřivené vlnkami
na mě hledí
nepoznávám se
nepoznávám

Tvým slovům
celá zvlněná
na milost a nemilost
se vzdávám

ikonka sbírka Ze sbírky: Paměť touhy
přidáno 01.02.2023 - 21:22
Úžasná. Máš hlas jako zakletá lesní královna.
přidáno 24.05.2022 - 22:45
Niterné, prožité a pěkně nahovořené dílko...
přidáno 15.09.2019 - 19:33
orionky komentář je dokonalej, souzním.. a tvá báseň povedená..
přidáno 09.11.2018 - 13:12
Tady není co kritizovat. Je to křehoučké a krásné.
přidáno 09.11.2018 - 08:49
Orionka: máš svatou pravdu... hlavně s tou vodou... :-)
děkuji!
přidáno 09.11.2018 - 08:38
Niterná báseň, tak nevím, jestli rozumím. Ale zní mi tak odevzdaně. To už bych se opřela radši o vodu než o slova, ta mi připadá pevnější :).

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Optický klam : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zabitá šance
Předchozí dílo autora : Paměť touhy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming