|
Jedna starší dialogová. Věnováno všem, kteří ví, co znamená někoho ztratit...
 17.05.2008 9 1424(26) 0 |
|
Malé povzdechnutí...
22.04.2008 9 1322(26) 0 |
|
Šílený...Představtě si ICQ jako svět sám o sobě. Vesmír, kde místo hvězd zářej zelený kytky....
08.01.2008 19 2947(73) 0 |
|
Je lepší ztrácet...? Nebo nacházet?
21.04.2008 6 1610(24) 0 |
|
25.11.2007 3 1143(23) 0 |
|
Apollonský= krásný, kyklopský= velký... jen pro ty, co by třeba neuměli číst mezi řádky...:-) --- kritiku snesu ---
29.12.2007 5 1405(19) 0 |
|
Napsáno jako rozloučení
15.04.2008 4 1081(21) 0 |
|
....závidím jim
29.10.2007 5 1304(31) 0 |
|
K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...
31.10.2007 11 4102(63) 0 |
|
Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná
24.01.2008 11 1981(46) 0 |
|
07.11.2007 5 1269(16) 0 |
|
Realita bývá krutá...
02.01.2008 4 1320(13) 0 |
|
:-)
03.01.2008 7 1422(21) 0 |
|
-- -- -- Kritiku snesu -- -- --
27.12.2007 14 1693(32) 0 |
|
Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...
07.01.2008 7 1568(20) 0 |
|
Konec...jen delší povídka rozdělená na dvě části:D
12.03.2008 2 1207(13) 0 |
|
Žažít zklamání, dále žít jen nadějí... A potom nastane zlom - žít či nežít?.........Nevím, co víc dodat. Snad je to, že je to snad to nejsmutnější, co jsem kdy napsala....../žánrem je to tak trochu i fantasy/
24.10.2007 3 1634(13) 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Eraso Holexa» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
