Pro tuto chvíli jsem znal jen strach a prázdno. Byla ve mě černá díra, tak hluboká, že ani neměla dno. Zpočátku malinkatá, rozrostla se do obřích rozměrů. Neviděl jsem budoucnost, jen jsem doufal, že třeba nějaká bude.

Jana zůstala uvězněná v říši snů a Tom v zoufalé snaze ji zachránit sáhne po LSD...co to s ním udělá, najde vůbec Janu, a když ano, tak zachrání jí?

Tom žije...i když :/ no a snad si to jednou někdo přečte :D

Někdo byl v jeho mysli, a i když nic neříkal, samotná jeho přítomnost stačila, aby chlapce úplně rozhodil.

svět je malej a každej se nakonec zná s každym...tenhle příběh je propletenej až moc a některé nitky se začínají ukazovat na povrchu.

pořád se musíme rozhodovat, na volbě závisí budoucnost...

Honzova část pokračuje...

Utíká městem pryč. Daleko od nich. Vždyť mu právě řekli, že zemře… A mezi všemi těmi myšlenkami začne vnímat svůj přívěšek na krku. Stříbrný drak sebou hází, jako kdyby chtěl zpřetrhat okovy a uletět. Na to se jich zapomněl zeptat, co ten drak vlastně znamená

"Už vím, že hvězdy plní přání a tu noc nebe plakalo jenom pro mě. Kdybych jenom věděl, co všechno mé přání způsobí :/"

Místo, aby padal k zemi, vyrazí z jeho zad křídla a on míří kupředu. Celé jeho tělo je v podivné křeči, která ho natahuje a kroutí. Zdá se, že ho to bolí, ale přesto neochvějně zůstává ve vzduchu. Místo rukou pařáty, dlouhý krk a na něm dračí hlava.

Dají se sny ovládat za pomoci vůle???

Je to stejné jako s tím malým klukem. Za pár hodin konstatují její smrt, ale ona přitom může žít. Ten příběh je úplně jiný, než jak ho vidíme tady. Může si zvolit, ale odolat té touze nastoupit a jet, je tak neskutečně těžké.

Jana přežila, ale proč se teď chová tak divně? Zůstal v tom sám, ne tak úplně, je tu přece ještě snílek Seluna. A to zvláštní origami...

tetrokrát prolínaní naší normální reality a té snové...světy se mísí

Najde Tom konečně způsob, jak se do snů dostat i beze spánku, a zachrání je tak konečně? Skříně v pohádkách většinou vedou do jiných světů... trochu delší kapitola :)

"Dostali Toma," řekla jen…

Daroval jsem za to svůj život a teď už nemám, co nabídnout. Jinak bych s tím utíkal za nějakým snílkem, stejně jako gambler s vejplatou do herny.

Stačilo si přát jednu jedinou věc a všechno mohlo být vyřešené bez problémů. Proč to jen muselo být to, co chtěl ze všeho nejmíň?

"Znovu milovat znamená,že se srdce vysmívá rozumu." Théodore de Banville. "Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu." E.A.Poe

Položila ruku na Tomovo rameno. Za okamžik se jí vysmekl. „Když tě vzbudím, tak se nic nezmění,“ zašeptala. „Tohle je tvoje šance, jak změnit osud, jestli nějaký existuje. Ale ten pocit, že tu je a já, ať zvolím jakkoli, ti nemůžu pomoct, mě stahuje hruď a drtí srdce.“