podobná díla k Už nejsem stejná


... aspoň na chvíľku, na chvíľočku...
přidáno 28.04.2015
hodnoceno 13
čteno 942(17)
posláno 0
Odhliadnuc od toho, že sa mi nepodarilo vymyslieť priliehavejší názov básne a skutočnosti, že mám chuť kričať, ako ľudom drbe (citlivejšie povahy hádam ten výraz prepáčia), občas premýšľam nad tým, aké by to bolo, keby som ho NAOZAJ prepichla... ;))
přidáno 28.09.2018
hodnoceno 12
čteno 966(9)
posláno 0
Mám šancu ho vypátrať??
přidáno 23.08.2015
hodnoceno 10
čteno 1149(22)
posláno 0
Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.
přidáno 03.09.2012
hodnoceno 24
čteno 1472(31)
posláno 0
... alebo ako veľmi bolí Alzheimer...
přidáno 16.09.2013
hodnoceno 12
čteno 1179(16)
posláno 0
no komment...
přidáno 10.10.2015
hodnoceno 8
čteno 1086(18)
posláno 0
:)
přidáno 23.04.2014
hodnoceno 10
čteno 1106(18)
posláno 0
Raz som niekde počula, že čas je najspravodlivejší. NE SÚ HLA SÍM: TIME IS MY ENEMY!
přidáno 12.03.2011
hodnoceno 9
čteno 1460(31)
posláno 0
moc se dívám na hannibala a moc piju čaj a moc se mi stýská. taková nenáročná.
přidáno 27.02.2016
hodnoceno 11
čteno 1165(23)
posláno 0
Už mi z tých karanténnych opatrení naozaj kvalitne šibe...
přidáno 11.04.2020
hodnoceno 9
čteno 784(18)
posláno 0
Napísaná včera 30.7. 2013, cca 22:30 - mala som čas premýšľať...
přidáno 31.07.2013
hodnoceno 8
čteno 1706(10)
posláno 0
Vincent van Gogh veľmi pravdepodobne trpel tzv. chronickým tinnitom, tzn. sústavným pískaním a hučaním v ušiach. Tinnitus najčastejšie trápi napr. hudobníkov, spevákov, príp. letušky.
přidáno 02.03.2016
hodnoceno 6
čteno 997(7)
posláno 0
Ať už je 11. září 2009
přidáno 09.08.2009
hodnoceno 4
čteno 1671(17)
posláno 0
Píchání smyslem života
přidáno 05.04.2013
hodnoceno 11
čteno 1804(47)
posláno 0
Skica k pozdějšímu rozvinutí. Kočky se mrouskají a já ohluchla.
přidáno 04.07.2016
hodnoceno 13
čteno 1045(26)
posláno 0
Je to báseň pro všechny. Budou nějaké komentáře?
přidáno 27.08.2009
hodnoceno 5
čteno 1578(18)
posláno 0
Len nedávno som sa dozvedela, že jedna naša profesorka z gympla mala autonehodu, po ktorej ostala ochrnutá od pása nadol. Odvtedy na ňu neustále myslím. Preto vznikla táto báseň. Utiahla sa do seba, uzavrela pred svetom. Viem, že ak jej môže niekto pomôcť, psychicky ju podporiť, potom som to ja. Zatiaľ som však nenašla tú správnu cestičku... ale ja to nemienim vzdať!
přidáno 10.05.2013
hodnoceno 5
čteno 1019(10)
posláno 0
1|2|3|4|5

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming