O tom, jak člověk poznává sám sebe. Budu ráda, když si to přečtete a zanecháte koment

Fantazie je krásná věc! Když už mám dost nanicovaté zimy, klidně se vrátím doprostřed žhavého léta... Osvěžující déšť zahladil zemi rány, mé srdce otvírá tajemnou branku svou, a touha po rtech Tvých zas, Lásko má, mne mámí, chci opět sevřít Tě v toužící náruč mou!

Je to mé malé dílko, které bylo původně psáno na slohovou práci...Jedná se o jednu z mých prvních povídek a jsem si vědom toho, že úroveň není nijak vysoká, a že mám gramatické chyby...Ale jen klidně kritizujte...

_

nejen černé jsou brýle mé

Hodně dlouhý příběh, v němž se lyrika snoubí s epikou. Za délku mě prosím nekamenujte, jelikož i tak jsem neřekl zdaleka vše, co jsem chtěl. E

... tuhle básničku jsem kdysi napsal své úhlavní kamarádce k svátku ...

...

Příroda mě fascinuje, mimo jiné, také svou nekonečnou trpělivostí při střídání ročních období. Má můj obdiv zejména, když mě zrovna ta síla tak trochu schází.....

... lásko, přeji si jen tebe...

Je to krátká povídka o nečem, co pravděpodobně postihlo každého z nás - o depresi. Omluvte prosím gramatické chyby.

Vánoce, jaké byste zažít nechtěli..

HAIKU