To ohlédnutí chce sílu, ale pak člověk vidí na sobě ty rohy. Rohy kované smutkem,žalem,lží,neupřímností a broušené nenávistí. Vidí rohy od krve. Od krve, která v sobě skrývá, lásku,šetěstí, a radost osob z blízkého okolí

bez věty

14.12.2010

Rád poděkuji Ed.HaNy, která mi dala, jako hodněkrát předtím, nádherné téma, nekonečnou inspiraci.))))

některé sny se vrací a nejsou pouhým snem,ale odrazem prožitku který nás již na vždy bude doprovázet

Vítejte ve 21.století.. Tady pohádky nemaj happy end. O.F.

Dokonce i jedna veselá. :))

Z tohoto veršování Vladan-jako pravicově orientovaný- radost mít moc nebude..:-)

neodsuzujte mě, jsem zas nováček:P nemám ráda háčky a čárky!

povidam si se sebou. spis pisu.

Je to mé úplně první dílo. Předem se omlouvám za jisté hrubky a budu rád, když mi řeknete i tvrdý názor, hlavně ohledně obsahu. Díky

potkávám

Na začátku byla myšlenka: Může Bůh zemřít? Hmm... asi ne, ale... I tato povídka je výsledek autorské spolupráce, tentokrát s ženou o generaci mladší - mojí dcerou.

Trochu delší skladba, ale jsem na ni opravdu hrdý. Složeno v bolesti a odříkání 5.8.2010.

tak další kapitola je na světě, omlouvám se, že to tak dlouho trvalo :)