....

Jen čistá pocitovka před spaním.

Jako dítě jsem je milovala a i dnes, kdykoliv mám příležitost, jdu se podívat. Tohle bylo inspirováno skutečnou událostí. Tímhle textem se vracím k "veřejnému" psaní.

Paci paci

Chtěl jsem jí upravit, zkrátit, rozšířit, ale holt jsem asi autor, co na jazyku, to na papíru. Takže jsem jí zbytečně nosil několik dní na klíčích.

- hlavně žádné slzičky, je to jen básnička -

... otevírání dopisu od banky, myšlenky u zakázaných věcí, příchod jisté osoby ... Psána tužkou na obálku ...

...

Bytost si život nevybere. Nápad na básničku, byl mé kamarádky, která mi ho přenechala. Děkuji misháá

pláč nad sebou samým, nad životem a nemožností jisté věci řešit - jen přijímat, například : úředníky - ty mě teda dostali na kolena, naprosté životní rozčarování a víte, co je nejhorší? Vidět umírat lidi v nemocnici mě tak nepohoršuje a nerozrušuje, jako prach(s)prostá úřednická kontrola - absurdita, zbytečnost... zbytečnost až k pocitu na zvracení z těch nesmyslných nařízení a paragrafů.

"Odloučení je tak bolestné proto, že naše duše jsou spojené. Možná vždycky byly a budou. Třeba jsme před tímto životem už žili tisíc životů a v každém z nich jsme nacházeli jeden druhého. A možná jsem vždycky byli od sebe násilím odloučeni ze stejných důvodů. Znamená to, že tohle rozloučení je nejen rozloučením po uplynulých deseti tisících letech, nýbrž i předehrou k tomu, co přijde." - Nicholas Sparks

...