26.07.2015 9 2348(18) 0 |
V dnešní době je složité pochopit, proč se dějí jevy, které některé z nás děsí, jiní si jich ani nevšimnou - jsou lhostejní, jiní zase proti nim bojují a úplně jíní, snad ani nechci říci lidé, jsou přímými účastníky, ba původci. Co je však příčinou té ohromující nenávisti, bezbřehého násilí v nejčistší formě? Ve jménu víry? A ono vlastně není ani důležité o jakou víru, ideologii, touhu či cokoli jiného se jedná. Proč jsou jedni schopni uříznout hlavu druhým? Je to v rase? Pokud bych přijal tento předpoklad, asi bych byl rasistou. Já si ale nemyslím, že jeden národ je agresivnější, než jiný národ. Mohla by to být víra? Ve jménu kříže se přeci vraždilo celá staletí a to i přesto, že Kristus zemřel na kříži pro lásku k bližnímu, pro spravedlnost. Záměrně nezmiňuji islám, protože neznám Korán a nechci vést svou úvahu o něčem, čemu ne zcela rozumím.
Zamýšlím se nad prostým životem. Proč tady vlastně jsme? Kam směřujeme a proč.
Zkusme na chvíli uvěřit tomu, že tady nejsme poprvé, že žijeme celou řadu životů a každý následující život nás má něčemu novému naučit, pozvednout nás, zdokonalit nebo také odčinit viny. Pokud tomu uvěříme, pak tato víra přináší dvě hypotézy. Tou první je pravděpodobnost, že jsme se v minulých životech mohli dopustit něčeho velmi zlého a v tomto životě za to pykáme - máme to napravit. Protože však nemáme informaci o tom, co jsme provedli, může nám příkoří prožité v tomto životě - trest za činy spáchané v minulých životech připadat jako nespravedlnost.
Tou druhou hypotézou pak je předpoklad, že s počtem životů se stáváme lepšími. S každým dalším životem bychom měli být na duchovně, eticky i mravně vyšší úrovni. Máme výčitky svědomí i z malých selhání. Někoho zabít jen tak je nepředstavitelné. Z toho logicky vyplývá, že jsme lepší "rasou"? Slovo rasa možná není úplně na místě, jiné výstižnější slovo mě však nenapadá.
Důsledkem první hypotézy je fakt, že budeme pokládat vyšší moc, boha, univerzum za nespravedlivé a jedině skutečná víra nám dovolí dále se rozvíjet vzdor všem "nespravedlnostem", které nás potkaly. Uvěřit, že existuje jakýsi vyšší princip, který nejsme schopni exaktně prokázat je pro mnohé nepřekonatelný problém. A není divu. V dnešní vědecky zaměřené informační společnosti jsme manipulováni a vnímáme realitu skoro výlučně skrze hmotu. Pakliže budeme k problému přistupovat přísně vědecky, vyloučíme hypotézu o více životech a budeme nadále předpokládat, že žijeme jen tady a teď, pak se na obzoru vědomí u mnoha lidí objeví pocit naprostého neuspokojení z vlastního života. Objeví se i přesto, že jsme syti, bohatí. PROČ?
Uvěříme-li, že jsme tady už mnohokrát byli a jsme dál, vyspělejší, lepší než ti, co nerespektují základní právo na život, pak máme co do činění s někým na nižším stupni vývoje, který nás ohrožuje. Máme právo se nad ně povyšovat a vnucovat jim silou náš způsob žití? Na druhé straně máme právo se bránit, jsme-li jimi napadeni? Nebo se staneme obětí paradoxu - totiž, že se nemůžeme bránit, protože nejsme schopni dostatečné míry násilí potřebného k odvrácení hrozby. Budeme-li se bránit tomu nejhrubšímu násilí, pak se pravděpodobně nevyhneme zabíjení. Nebo je to zkouška, zda obstojíme? Nezabiješ - tak to stojí v desateru. A jsme znovu na začátku.
Zamýšlím se nad prostým životem. Proč tady vlastně jsme? Kam směřujeme a proč.
Zkusme na chvíli uvěřit tomu, že tady nejsme poprvé, že žijeme celou řadu životů a každý následující život nás má něčemu novému naučit, pozvednout nás, zdokonalit nebo také odčinit viny. Pokud tomu uvěříme, pak tato víra přináší dvě hypotézy. Tou první je pravděpodobnost, že jsme se v minulých životech mohli dopustit něčeho velmi zlého a v tomto životě za to pykáme - máme to napravit. Protože však nemáme informaci o tom, co jsme provedli, může nám příkoří prožité v tomto životě - trest za činy spáchané v minulých životech připadat jako nespravedlnost.
Tou druhou hypotézou pak je předpoklad, že s počtem životů se stáváme lepšími. S každým dalším životem bychom měli být na duchovně, eticky i mravně vyšší úrovni. Máme výčitky svědomí i z malých selhání. Někoho zabít jen tak je nepředstavitelné. Z toho logicky vyplývá, že jsme lepší "rasou"? Slovo rasa možná není úplně na místě, jiné výstižnější slovo mě však nenapadá.
Důsledkem první hypotézy je fakt, že budeme pokládat vyšší moc, boha, univerzum za nespravedlivé a jedině skutečná víra nám dovolí dále se rozvíjet vzdor všem "nespravedlnostem", které nás potkaly. Uvěřit, že existuje jakýsi vyšší princip, který nejsme schopni exaktně prokázat je pro mnohé nepřekonatelný problém. A není divu. V dnešní vědecky zaměřené informační společnosti jsme manipulováni a vnímáme realitu skoro výlučně skrze hmotu. Pakliže budeme k problému přistupovat přísně vědecky, vyloučíme hypotézu o více životech a budeme nadále předpokládat, že žijeme jen tady a teď, pak se na obzoru vědomí u mnoha lidí objeví pocit naprostého neuspokojení z vlastního života. Objeví se i přesto, že jsme syti, bohatí. PROČ?
Uvěříme-li, že jsme tady už mnohokrát byli a jsme dál, vyspělejší, lepší než ti, co nerespektují základní právo na život, pak máme co do činění s někým na nižším stupni vývoje, který nás ohrožuje. Máme právo se nad ně povyšovat a vnucovat jim silou náš způsob žití? Na druhé straně máme právo se bránit, jsme-li jimi napadeni? Nebo se staneme obětí paradoxu - totiž, že se nemůžeme bránit, protože nejsme schopni dostatečné míry násilí potřebného k odvrácení hrozby. Budeme-li se bránit tomu nejhrubšímu násilí, pak se pravděpodobně nevyhneme zabíjení. Nebo je to zkouška, zda obstojíme? Nezabiješ - tak to stojí v desateru. A jsme znovu na začátku.
30.12.2015 - 16:06
Řekl bych, že jde více o úvahu o smyslu života, než o rasismu. Je to taková povrchní imprese, která by určitě stála za hlubší ponor do problematiky. Každý odstavec by se dalo dlouze rozepsat a myslím, že by šlo o zajímavé čtení. Jsem rád, že dneska existují lidi, kteří tohle mají potřebu napsat, a ještě víc mě těší, že se najdou i tací, kteří si to se zájmem přečtou a dotýká se jich to... Zřejmě ještě nejsme všichni jen povrchní ignoranti bez zájmu, jejichž "vírou" je nihilismus ;)
27.07.2015 - 11:45
Kdybych se vyjadřoval k této úvaze jako příspěvku šestnáctiletého autora, byl bych asi málo kritický. U zkušeného autora bych předpokládal lepší formu. Principiálně tomu rozumím, ale je to taková trochu změť názorů a pocitů. Úvaha by měla přeci jenom odněkud někam vést svého čtenáře. V tomto případě, jak název naznačuje, by měla být o rasismu a náhledu na něj z hlediska víry a náboženství.
27.07.2015 - 10:23
Obě úvahy jsou hodně zajímavé, přínosné a ... diskutabilní ;-) A Singularis mě teda dostal :-D Viz: "Spousta lidí by dnes nejraději lovila mamuty, ale lovce mamutů dnes nikdo nezaměstná, takže místo toho programují aplikace na iPhone." :-D Ty máš někdy fakt úžasný ... teze ? :-D ;-)
Jinak souhlasím víceméně s oběma ;-) Ono to totiž jde :-) A zabíjení ? Za vysoký cíle se válčilo odjakživa, třeba to prostě jenom dělá chlapa chlapem, dodává mu to hrdosti a cti, kterou si v životě nedokáže opatřit jinak. Popř. je bojovnej typ, popř. má vysoký požadavky spravedlnosti, popř. se cítí jako někdo víc, vyšší"rasa" ? Kdo ví. Třeba se prostě jen v lidech probouzí živočišnost. A ta spjatá s bojem za "vyšší principy" dělá to, co se ve světě děje.
Třeba se nám, Evropanům, zkrátka jen vrací minulá kolonizace. Křižáci vlastně dělali to samý. Ale žádná víra není špatná a nenese plnou zodpovědnost, jde jen a pouze o to, co jeden považuje za "vyšší princip". Popř. je tu i snaha zbavit se "lepších, úspěšnějších". Vždyť kupříkladu Blízký východ se značně rozvíjel, zatímco Evropa neznala řadu jeho výdobytků. Pak začala stagnace a s ní váhání, zda si vzít něco nového ze Západu nebo se držet islámu a vše nové zavrhnout jako novátorskou bid´u od západních neznabohů ...
Jinak souhlasím víceméně s oběma ;-) Ono to totiž jde :-) A zabíjení ? Za vysoký cíle se válčilo odjakživa, třeba to prostě jenom dělá chlapa chlapem, dodává mu to hrdosti a cti, kterou si v životě nedokáže opatřit jinak. Popř. je bojovnej typ, popř. má vysoký požadavky spravedlnosti, popř. se cítí jako někdo víc, vyšší"rasa" ? Kdo ví. Třeba se prostě jen v lidech probouzí živočišnost. A ta spjatá s bojem za "vyšší principy" dělá to, co se ve světě děje.
Třeba se nám, Evropanům, zkrátka jen vrací minulá kolonizace. Křižáci vlastně dělali to samý. Ale žádná víra není špatná a nenese plnou zodpovědnost, jde jen a pouze o to, co jeden považuje za "vyšší princip". Popř. je tu i snaha zbavit se "lepších, úspěšnějších". Vždyť kupříkladu Blízký východ se značně rozvíjel, zatímco Evropa neznala řadu jeho výdobytků. Pak začala stagnace a s ní váhání, zda si vzít něco nového ze Západu nebo se držet islámu a vše nové zavrhnout jako novátorskou bid´u od západních neznabohů ...
26.07.2015 - 16:50
Singularis: Děkuji za malou úvahu v komentáři. Ta má úvaha vznikla v podstatě "jedním dechem" dnes ráno a určitě jsem neměl ambici jít do kdoví jaké hloubky. Rovněž slova jsou nedokonalá nebo jich není dostatek k tomu, aby člověk přesně vyjádřil co cítí. Co se týče slůvka "lepší", souhlasím, že je těžké stanovit kdo je lepší. V tomto případě bych já nesouhlasil s tebou, že existuje více vývojových větví člověka. Dle mého názoru existuje jedna a ta je ovlivňována různými ekonomickými, ideologickými, sociálními (prostě mnoha) jevy. Slovo "lepší" bych v tomto případě vztáhl k nejzákladnější "právní" normě, kterou je desatero přikázání. Dle mého názoru je natolik univerzální, že dokáže postihnout takřka celé lidské bytí (uznávám, že i výkladů, jak chápat desatero je docela dost). Pokud bych tedy hledal ideál, nejvyšší úroveň lidského bytí, pak je to ta osoba, která dokáže žít podle desatera. No už zase mám pocit, že to co píši přesně nevystihuje, to co cítím, tak raději skončím.
26.07.2015 - 10:36
Ten název je trochu zavádějící, protože většina úvahy je spíš o lidském životě než o rasismu, ale jinak je to podle mě zajímavá úvaha, i když nepřináší žádnou pro mě novou myšlenku.
Pokud jde o můj názor, věda, která tvrdí, že to, co neumí popsat, neexistuje, je nedostatečně vyvinutá. (Asi jako člověk, který tvrdí, že ví všechno.) K exaktnosti vědy patří i přiznat si, že něčemu nerozumí, nebo třeba že tomu nikdy rozumět nebude. Kromě toho si opravdu nemyslím, že účelem vědy (zvláště přírodních věd) je poskytovat člověku uspokojení ze života.
Pro mě není těžké uvěřit, že "jsme tu byli už mnohokrát". Vždyť např. otec a syn si bývají velice podobní, až na rozdíly dané věkem (je třeba srovnat je ve stejném věku), vývojem okolní společnosti (otec sbíral "céčka", syn sbírá "pokémony") a sociální situací. A genetika se k tomuto výkladu dokonce docela přiklání...
Naopak s tím, že jsme s počtem životů "lepší", tak úplně nesouhlasím. Jednak není jasné, co znamená "lepší". (Dost často se setkají dva lidé a každý z nich si myslí, že je lepší než ten druhý.) Ale hlavně - neexistuje jeden "vývoj člověka", ale mnoho vzájemně propletených vývojových proudů: vývoj lidstva (doba kamenná, doba železná, ...), vývoj společnosti a ekonomiky (feudalismus, socialismus, kapitalismus, ...), vývoj historicko-psychlogický (psychologické důsledky takových událostí jako velká hospodářská krize či světové války), vývoj neuropsychologický a fyziologický (ten je nejpomalejší - spousta lidí by dnes nejraději lovila mamuty, ale lovce mamutů dnes nikdo nezaměstná, takže místo toho programují aplikace na iPhone).
Na ten poslední odstavec (ačkoliv je to asi to hlavní, o čem má ta úvaha být) jasný názor nemám, nanejvýš bych o tom mohl/a napsat celou úvahu...
Pokud jde o můj názor, věda, která tvrdí, že to, co neumí popsat, neexistuje, je nedostatečně vyvinutá. (Asi jako člověk, který tvrdí, že ví všechno.) K exaktnosti vědy patří i přiznat si, že něčemu nerozumí, nebo třeba že tomu nikdy rozumět nebude. Kromě toho si opravdu nemyslím, že účelem vědy (zvláště přírodních věd) je poskytovat člověku uspokojení ze života.
Pro mě není těžké uvěřit, že "jsme tu byli už mnohokrát". Vždyť např. otec a syn si bývají velice podobní, až na rozdíly dané věkem (je třeba srovnat je ve stejném věku), vývojem okolní společnosti (otec sbíral "céčka", syn sbírá "pokémony") a sociální situací. A genetika se k tomuto výkladu dokonce docela přiklání...
Naopak s tím, že jsme s počtem životů "lepší", tak úplně nesouhlasím. Jednak není jasné, co znamená "lepší". (Dost často se setkají dva lidé a každý z nich si myslí, že je lepší než ten druhý.) Ale hlavně - neexistuje jeden "vývoj člověka", ale mnoho vzájemně propletených vývojových proudů: vývoj lidstva (doba kamenná, doba železná, ...), vývoj společnosti a ekonomiky (feudalismus, socialismus, kapitalismus, ...), vývoj historicko-psychlogický (psychologické důsledky takových událostí jako velká hospodářská krize či světové války), vývoj neuropsychologický a fyziologický (ten je nejpomalejší - spousta lidí by dnes nejraději lovila mamuty, ale lovce mamutů dnes nikdo nezaměstná, takže místo toho programují aplikace na iPhone).
Na ten poslední odstavec (ačkoliv je to asi to hlavní, o čem má ta úvaha být) jasný názor nemám, nanejvýš bych o tom mohl/a napsat celou úvahu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Úvaha o rasismu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Potají
Předchozí dílo autora : Víra
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
casa.de.locos řekla o DDD :mistr lehounkých črt co pokaždé tne do živého.