povidam si se sebou. spis pisu.

Ze sbírky: "Andělské tváře" - Hlubší předělávka jedné ze starších básní.

Tak trochu zimy do těch veder :-)

Prosím vás nehledejte v tom rap ani poezii, nevím ani pořádně co jsem to napsal za styl, ale podle hudby mi to jede takže vlastně je to vypsání pocitů do hudby.. Myslím že jsem to psal do instrumentalu do Blues ale neukamenujte mě za to.

Omlouvám se tímto všem za publikování tohoto dílka až teď a proto už mimo tématickou soutěž ,nebyl jsem na Psancích delší dobu ,nevěděl o soutěži a tak se nestihl zapojit ...nicméně mám rád výzvy tak jsem neodolal..

Nuda je příšerná věc.

Dlouho jsem přemýšlel nad názvem, nechtěl jsem ho v češtině, abych hned neodhalil myšlenku... Napovím jen toto - Název je v Esperantu

takový malý experiment inspirovaný surrealismem a podobnými věcmi :)

... už teď zvedavá jsem, co pak za rok dám sem ...

Rozepsaný příběh, ve kterém jeho titulní představitelka vlastně nevystupuje...

Z úvah mě vyrušil arogantní hlas: „Vy jste tady vedoucí?“ „Jistě,“odpověděla jsem a zvedla hlavu od knihy.