přidáno 22.07.2015
hodnoceno 3
čteno 1198(12)
posláno 0
Vytrácí se láska ráno, večer, po celý den...
sedím u kafe a čekám, vídáme se či míjíme jen...
Jdu... vstaň, prosím, to před tebou zde klekám
přišla pusa, milování,malá chvíle štěstí
jedno slovo, procitám do života , rána pěstí
už dost křičím, takhle to nechám ?

Ráno, večer, po celý rok, sedím sama a přemítám
šťastný byl pro mne krok, kdy v bolestech se nezmítám
už nejsou rána bolavá, kdy prosíš o milost
trochu depresí zmítaná, ale hrdá kdy řekla krutosti DOST

Ráno, večer, po celý rok, jsme dva co se milují
káva, společné chvíle, co krásu života slibují
milování za hranicí mysli běžné ...
láska a doteky něžné ....

Úcta přišla, neztrácí se v beznaději
ukazuje dva, co jdou po stejné koleji
chůzí stejnou spolu kráčí,
bez bolesti cestou, jenž soulad značí .....
přidáno 24.07.2015 - 11:15
Zamila
Tak nějak "přečárkováno", což bohužel hodně ruší ... A pozor na počet slabik a kvalitní rýmy ...
přidáno 22.07.2015 - 10:37
Pittore: děkuji :-)
přidáno 22.07.2015 - 10:36
hezké...žádné hraní se slovíčky,ale jasné vyjádření..jen tak dál:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
zmatek v citech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Už dlouho jsem ti nenapsala
Předchozí dílo autora : vraťme čas

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming