přidáno 08.06.2018
hodnoceno 2
čteno 1168(9)
posláno 0


Naše víra v nás, žije zas a zas,
noc rozkvétá a hodiny měří náš čas,
začíná den, opona se otevírá.
Mlčíš v ranním tichu,
jen tak klidně bez ostychu,
laskáš mi mé tělo a mou tvář.

Snad mile tušíš,
že jsem šťastná zas,
na hlavě mám svatozář.
Třpytky ranní rosy,
zdobí nohy mé,
kéž by to tak bylo a zůstane.

Kapkami rosy procházím,
slza z radosti, smích,
jak blízký je mi každý z nich,
jdu dál ranní rosou,
s úsměvem a slzou na tváři,
ať slunce na mne zazáří.
přidáno 11.06.2018 - 12:02
Moc ti díky, jsi vždy milý človíček. Ani nevíš, jak to člověka pohladí na duši. Ale pokud člověk miluje a má rodinu kolem sebe, tak je to vždy prima. Já si věk nepřipouštím. Jen už v tenis hraji jen pink sem a pink tam, plavu pomaleji a nekraluji o závod, halt tak to je, ale důležité je cítit se fajn a mít pozitivní myšlenky. Přeji ti hezký den prozářený sluníčkem !
přidáno 11.06.2018 - 11:48
Vždycky po tvé básni kouknu na tvojí fotku,a řeknu si rajcovní to ženská vskutku.máš mladistvý projev.Skoro bych řekl,že to píše romantická školačka.K tvému prospěchu samozřejmě.Gratuluji k mladé duši

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Víra v nás : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Krasosmutnění v nás
Předchozí dílo autora : Vyprávím 3.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming