 12.06.2018 5 1521(13) 0 |
Tóniny klavíru dozněly,
časy se smutně změnily.
Kde je ten klaun ?
Co mne hladíval a vždy rozesmál.
Přišly velké hromy a blesky,
a ty už tu nejsi.
Jak ráda bych tě objala,
na rameno tvé plakala.
Zůstaly slzy, co tekou mi,
ve vodopád se změnily.
Již nepřijdeš,
náš lásky hřích ztich.
Navždy tě objímám,
na cestu k nebi tě posílám!
Celičký den boží,
zpívají ti ptáčata v loži.
Kukačka již nekuká,
sovička ani nedutá.
Vzpomínám na Tě, čekám zas,
že ve snech se vrátí náš krásný čas.
13.06.2018 - 11:46Taky jsem chtěl říct, že je to skvělé dílo už díky těm labutím na obrázku. Ale velmi smutné
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krasosmutnění v nás : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vyprávím 4.
Předchozí dílo autora : Víra v nás
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
John frederick hall» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
