Pokud nemám možnost vidět i samotný haibun, k němuž se texty vztahují, vnímám je spíš jen jako konstatování jednotlivých objektů, nebo stenografické črty z cest krajinou. Co je tím hlavním, co má být sděleno? Nechápu a tápu... :)

Mimo to, řekl bych, že příliš odborné výrazy zde budou srozumitelné jen vážným zájemcům o botaniku. Jakkoliv mám tedy rozličnou květenu také rád, vidím texty podobně jako situaci s "topolovkou", o které jsme hovořili cestou z fotbalu do Vidimi. Je tedy otázka, zda chceme čtenáře ohromit našimi znalostmi, nebo mu nabídnout text, který bude s větší pravděpodobností schopen "extrahovat" a uchopit. Je mi jasné, že 100% je nedosažitelných (víc toho neznám, než znám), nicméně si myslím, že konkrétně rostliny jako divizna, růže, jasmín apod., které český čtenář snadno potkává a zná, fungují lépe, než zmíněný "opletník plotní", o kterém jsem si mimochodem až doteď myslel, že je to svlačeč... :)

Můra73: Káťo, vysvětli mi, prosím, ještě, co ti v tomto textu přijde metaforické?
Snažil jsem se co nejvíc doslovně popsat realitu a v původním záměru žádná metaforika nebyla, tak by mě zajímalo, jak to interpretuješ ty jako čtenářka.

Líbí se mi to přenesení rituálů kolem vypadnutých zoubků. Je to od malé zoubkové víly chválihodné, jak myslí na tatínka. U nás zoubková víla nosila kovové mince;)
Dopis je přímo kouzelný.

Já to pobral, je to převrácená rodičovská situace. Pěkný.

snake_01: je to dobrý, člověka, aspoň mně, to nutí přemýšlet, ta odštíplá šestka vytváří další příběh. Šestka - šest let, proto dětský?

Ziny: Ani to není napsané nejlíp. Rukopis je prostě rukopis, (bez metafory) a zub je dospělý, ale zřejmě to z toho nejde správně pochopit...

Můra73: Vím, jak to myslíš, potřeboval jsem ale, aby jasně vyplynulo, že zub je lyrického subjektu, který je dospělý, zatímco rukopis je dětský. Jak je vidět ze Ziniho komentáře, možná se to i tak nedaří správně evokovat.
Kdyby první verš zněl:
odštíplá šestka ---
asi by to tomu moc nepomohlo :o) Ale zapřemýšlím na tím, protože se mi evidentně nepodařilo u čtenářů evokovat ten správný motiv (příběh).

Sedím si na vedení, potřebuji profouknout závity, pořád bloumání nad tím dětským rukopisem, připadá mi to, jako by jsi měl ještě mlíčňáky. Nebo ti ten zub vyrazilo dítě? Nebo obraz úplně bez fantazie a metafory, tvůj ulomený kousek zubu zabalilo dítě do listu loňského školního sešitu. Bavím se tím, úžasná látka před spaním.

Dvojka nebo trojka? Zub už je ve jméně víly, obešla bych ho. V mém vnímání metaforicky hraní, přesto jako celek fajn.

Můra73: Tohle mi určitě do budoucna pomůže. Děkuji.

Psavec: To jeden mladík jel do jižní Asie,
natěšen na holky, jak s nimi užije.
Místo holky na vdavky
řešil problém kapavky.
Přivezl domu dárek z jižní Asie.

Ach, Ti mladíci, nejen z Malibu. Do všeho moc hrrr;))
Prima.

...krása... a stačí k ní tak málo a naše smysly objeví v krátký moment před nevnímané.

A když si tu situaci představuji, kladu si čtenářskou otázku, z jakého pokoje odcházíš a zhasínáš a za adjektivum ztemnělý si dosazuji životný příběh, Tvůj příběh...k ještě dalšímu možnému povýšení už tak kouzelného textu.


zhasínám světlo -
pokoj spících dcer náhle
prozářil měsíc

Nechala jsem si odstup od prvního čtení. Asi bych pro přesnost textu také zvolila minulý čas - zhasl jsem, pak bude mít i slovo "náhle" lepší ukotvení. Jinak krásné haiku.

Pěkné...

Psavec: Mlčeti Zlato: Gora: Dandy: Díky všem za zastavení a komentář.

Limericky mám moc rád.

Limericky mě fakt baví, tenhle je moc fajn a symbolizuje věčný souboj:-). Má taky ráda, kdžy autor umí užívat přechodníky!

Hezký. Zasmál jsem se.

Krtek to je nadělení.