Amelie M.: Moc děkuji, jsem moc ráda, že se líbilo, víš, mám ještě celkem v živé paměti taneční mých synů, i když už je to taky pár let :-)

se těším.. fakt mě to baví :-)

Amelie M.: Ne, ne... nejsou ti dva, ale už brzy se to objasní. Tak za dvě tři kapitolky :-)

tohle je skvělá kapitolka, úplně jsi mě vtáhla do té atmosféry tanečních.. to se ti podařilo vykreslit naprosto věrohodně a úžasně :)) a hýbe se to, hýbe.. a mě to moc baví! :) těším se na další kapitoly!

opět vzbuzuješ mou zvědavost :)) jsem ráda, že tu je další kapitola a pohnu se o kus dál.. jen mi vrtá hlavou.. ti dva, co se vloupali někde na začátku do domu lídiny babičky, to jsou tito dva anebo jsem se ztratila, jak to čtu po malých dávkách? anebo je to ještě dokonce tajný? :)

Manni: Moc děkuji, to mě moc těší :-)

Velmi příjemné čtení:)

neodradila.. pises skvele ;)

Amelie M.: Chápu, co myslíš... Lída měla přerušit vyprávění v nejlepším svojí návštěvou, ale dovysvětleno bude :-) Ty posuny jsou dost opruz, to uznávám, a je fakt, že člověk může zapomenout, co se má vlastně příště dovysvětlit...
Moc dík za přečtení a doufám, že jsem tě příliš neodradila od pokračování :-)

no uprimne mi lidino chovani prijde silne pritazene za vlasy.. jinak me tahle kapitola dost bavila.. je plna napeti.. akorat co mi jeste vadi jsou ty rychle posuny bez dovysvetleni mezi kapitolami jestli chapes co mam na mysli :)

Amelie M.: Teď už by to snad mělo být trošičku napínavější, tak jen doufám, že ne moc přitažené za vlasy :-)

velmi pekna a napinava kapitola..! :) konecne se to zacina rozkryvat..

Amelie M.: To mě velmi těší :-)

Zamila: Opravdu to myslíš vážně? Protože od tak dobré básnířky je to pro mě velká pocta. Díky moc!

Severak: Díky za návštěvu :-) Tvou povídku si určitě přečtu.

Amelie M.: Na mě je i povídka moc krátká :-) Díky, jsem ráda, že pobavila...

Lenča: Díky, jsem ráda, že se líbilo :-)

Perfektní poezie ! Fakt bez chybičky ! Lehce úsměvná a čistě psaná. Fakt smekám před lidmi, kteří dokáží tak brilantně zrýmovat dění v čase. Paráda !

Nejvíc se mi líbí to milé a skromné:

"Hromadu zbytečností
jsem tam nanosila.

Ale když každá z nich
je mému srdci milá..."

Prostě fakt pěkná báseň :-)

bezva kapitolka :) tesim se na dalsi!

Tak tahle báseň by se krásně hodila do Ústředního archivu zmíněného v mé povídce Život v mezerách, i když tam byl ten archiv hmatatelnější.