večer se ptá, co zítra a proč...
ráno mívá ponejvíce hlad, hlad i po životě

Amelie M.: Amadeo´´: Moc Vám děkuji. Přesto, že me mrzi, že se někdo mnohdy potýká s obdobnymy pocity, vazim si, ze se dotkla.

Napsat, že je pěkná se k ní moc nehodí a tápu, jak to správně vyjádřit. Vnímám ji jako niternou a silnou. Možná i proto, že vím, jak někdy doslova bolí se nadechnout a vstát, nemít k tomu žádnou sílu a vědět, že zítra... Hezky zachycený pocit!

.. tak tohle mne hodně oslovuje.. zdánlivě jednoduchá a přesto je v ní hezky uschovaná pointa..

Yasmin: Děkuji, to mě těší:)

Zaujala mě, pěkná :-)!

SSS: Děkuji!

skvělá báseň!

Yasmin: Děkuji za komentář, moc si ho vážím :)

Někdy bývá v únoru smutno a hodně úzko. A tobě se podařilo dostat to vše do básně. Smutnokrásné. Tak jeden nádech... do jara :-)! Ať je brzy líp :-)!

ioreth: ano, to sedí.

casa.de.locos: Nejspíš máš pravdu, ale byl to momentální pocit z události přes rok staré. Vzhledem k tomu, že po letech nedošlo k rozloučení a posléze ani k náhodnému setkání, zvolila jsem možná na první pohled mírná, avšak pro mě bolestná slova. Nicméně děkuji za Tvůj názor.

Škoda toho konce, zaváté stopy působí po druhé sloce která je fakt šleha trochu nedotaženě, určitě se to dá říct tak, aby to zabolelo víc.

korálek: Lasak: Lenča: mechanická okurka: Nikytu: Děkuji, Vašich názorů si vážím.

A42: Děkuji.

Biče z otazníků - to je teda obraz. Zajímavě mrazivé.

Yasmin: předchozí odpověď pro Yasmin

Samozřejmě je nutné vnímat v podstatě vše, co napíšu obrazně. Zde je vyobrazen člověk co hledí do černobílé minulosti, slepý k novému žije v minulosti. Po zradě není schopen důvěřovat a milovat. Proto se utápí v žalu. Děkuji za komentář, vážím si ho.

Není to asi úplně můj šálek poezie, ale stylem, jakým to popisuješ, není vůbec špatný. Třeba - trčící z údolí mezi lopatkami - je hodně zajímavé. A zajímavý je i ten konec. Něčím určitě zaujala.

Amadeo´´: Děkuji, vážím si toho, že Tě zaujala :)