 19.01.2017 4 1103(14) 0 |
V sevření drátěných vzpomínek,
pod tíhou lepkavých vloček,
zamrzám.
Biče z otazníků brání,
na ledové ploše,
pohybu vpřed.
Cesta nazpět nemožná.
Tvé stopy dočista,
zavál čas.
Odešels.
pod tíhou lepkavých vloček,
zamrzám.
Biče z otazníků brání,
na ledové ploše,
pohybu vpřed.
Cesta nazpět nemožná.
Tvé stopy dočista,
zavál čas.
Odešels.
31.01.2017 - 00:29casa.de.locos: Nejspíš máš pravdu, ale byl to momentální pocit z události přes rok staré. Vzhledem k tomu, že po letech nedošlo k rozloučení a posléze ani k náhodnému setkání, zvolila jsem možná na první pohled mírná, avšak pro mě bolestná slova. Nicméně děkuji za Tvůj názor.
31.01.2017 - 00:13Škoda toho konce, zaváté stopy působí po druhé sloce která je fakt šleha trochu nedotaženě, určitě se to dá říct tak, aby to zabolelo víc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
niterní oznobení. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : únorové stavy.
Předchozí dílo autora : ledové paradoxy.
