 16.02.2017 6 1191(19) 0 |
Tíha bezmoci,
svírá hrdlo havrana.
Svádí k myšlenkám,
na něž je pozdě.
Když před časem to vzdal,
doufajíc v spásnou úlevu,
ocitl se v mezisvětí.
Bez pocitu sebemenší změny.
Tam nehlasným zpěvem truchlí.
A pouta tiché úzkosti,
na matných perutích,
již dávno nevnímá.
Tíha bezmoci,
sevřela hrdlo havrana.
Druhý paprsek jitra,
Vytrhl ho dočista,
ze sna.
Nový den.
svírá hrdlo havrana.
Svádí k myšlenkám,
na něž je pozdě.
Když před časem to vzdal,
doufajíc v spásnou úlevu,
ocitl se v mezisvětí.
Bez pocitu sebemenší změny.
Tam nehlasným zpěvem truchlí.
A pouta tiché úzkosti,
na matných perutích,
již dávno nevnímá.
Tíha bezmoci,
sevřela hrdlo havrana.
Druhý paprsek jitra,
Vytrhl ho dočista,
ze sna.
Nový den.
24.11.2017 - 21:31Eleanthir: Přesně tak, láska je pro něho smyslem všeho....
Děkuji za Tvoje komentáře :)
Děkuji za Tvoje komentáře :)
24.11.2017 - 11:41Mám za to, že krkavcovití nejsou depkaři, naopak, takoví hraví společenští lumpíci.. Proč by to tenhle chtěl vzát, neštastná láska? :-P
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
havran. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : zítra.
Předchozí dílo autora : únorové stavy.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
