2001.gif
datum 16.01.2014
ying-yang 80, žena, Teplice
mailbox

komentáře uživatele komentáře k dílům uživatele :

všechny
přidáno 28.02.2014 - 21:25
komentářů4
a nejhorší je, že čím je člověk starší, tím je té minulosti víc a víc ... ;o)))
přidáno 28.02.2014 - 19:46
komentářů4
Stuka: Děkuji za komentář.
přidáno 28.02.2014 - 14:38
komentářů4
vypadlo mi slovo "znechutiť" na konci predposl.odseku.
Sorry
přidáno 28.02.2014 - 14:35
komentářů4
To je zaujímavý pohľad na vzpomienky. Nikdy ma nenapadlo takto na ne hľadieť. Ale vieš že máš pravdu? Starý človek si naozaj hodne ničí prítomnosť tým, že ju stále porovnáva s minulosťou, alebo vzpomína to, čo bolo kedysi a častokrát potom upadá do ľútosti. Mladý človek je týmto nezaťažený.
Lenže - minulosť sa nedá z pamäti vymazať. Neviem či si čítala Dunu, ale vládca Duny napokon získal skoro nesmrteľnosť. Mal žiť asi 4,5 tisíc rokov a keď sa mu to chýlilo ku koncu, hovoril, že je hrozné to, že už všetko zažil a že už ho nemá čo prekvapiť. V tom asi bude kameň zakopaný. Pre dieťa je všetko nové. Každý kameň na ceste je preňho hotové dobrodružstvo. Pre starého človeka už nové nie je skoro nič, všetko akoby zažil a toho dokáže častokrát .
Takže držím ti palce a sebe tiež. Aby sme starli tak, že minulosť nás nemôže pripraviť o schopnosť znova a znova sa tešiť pohľadom na krásnu oblohu aj keď sme ju tisíckrát videli.
přidáno 28.02.2014 - 13:45
komentářů4
Stuka: Děkuji. Nejen pravdivý, ale psaný s láskou ke čtyřnohé společnici.
přidáno 28.02.2014 - 13:33
komentářů4
Milé. Mám doma tiež psíka, takže takéto príbehy zbožňujem. Predpokladám, že je pravdivý.
přidáno 24.02.2014 - 23:05
komentářů4
Hezky popsaný zážitek, mohu potvrdit, pan profesor učil i mne a přes jeho podivínství patřil k nejskvělejším učitelům, které jsem poznala.
přidáno 22.02.2014 - 10:22
komentářů4
ano i já mám podobnou zkušenost, bydlela jsem v dětství v ulici, kde byla alej těchto stromů, možná jsou tam dodnes, jako děti jsme se také pěkně vyřádily, rozmlacovaly jsme ještě nezralé plody, oříšky byly drobnější a byly obklopeny takovými dužinatými listy, přicházely jsme domů lepkaví, potřísnění, zapatlaní a každoročně jsme se těšily na úrodu, naši rodiče asi ne, ale náhodou jsme kolikrát nasbíraly i na vánoce, takže turecká líska, co se všechno tady člověk nedozví
přidáno 22.02.2014 - 09:26
komentářů4
Vladan: děkuji za komentář. Na netu jsem si ověřila, že šlo skutečně o lísku tureckou a její nevyzrálé plody dokáží pěkně potřísnit, když do nich bušíte kamenem.
přidáno 22.02.2014 - 00:04
komentářů4
Byly to určitě lískáče? Ty netřísní, alespoň co vím. A taky nerostou v tak velkých shlucích. Mohla by to být turecká líska - tomu by odpovídalo i to, že výrostek seděl ve větvích. Turecká líska je totiž strom, naše líska je keř. Ale nevím jestli třísní. Černé skvrny nechává určitě vlašský ořech.
přidáno 21.02.2014 - 10:53
komentářů4
Ziky: Děkuji za komentář. Vzpomínka na podivínského profesora češtiny je z roku 1959.
přidáno 18.02.2014 - 22:50
komentářů4
Občas to na mě působí až příliš uspěchaně, na začátku jsem se k větám musela vracet, jak rychlé byly :D Ale celkově hrozně hezká atmosféra.. jak bylo řečeno, "osobitě nsostalgické"
přidáno 18.02.2014 - 22:27
komentářů4
moc by mě zajímalo, jak stará tahle vzpomínka je :)
mě se to líbí. Je to osobitě nostalgické a celkem osvěžení po té spoustě děl co jsou ve valné většině básnické :)
přidáno 15.02.2014 - 23:25
komentářů2
Dovedu si to představit, musela to být švanda.
přidáno 15.02.2014 - 13:15
komentářů5
precetla jsem si tu povidku pred par dny..a protoze jsem si na ni parkrat vzpomnela, rikala jsem si, ze tu musim nechat aspon otisk, ze jsem ji precetla..a libila se mi..jak pise Yana - je lidska a mila..proto se mi libi a taky proto, ze mam rada psy..
přidáno 14.02.2014 - 12:11
komentářů5
Zdenka Jírová: Děkuji za komentář.
přidáno 13.02.2014 - 23:16
komentářů5
Ani se tvé přítelkyni nedivím, že se vyděsila. Taky by mě to nenechalo úplně klidnou. Je to bezva čtení, Čikinka bude tvou věčnou inspirací.
přidáno 13.02.2014 - 20:15
komentářů5
;o)))
přidáno 13.02.2014 - 17:49
komentářů2
závěr téhle povídky jsem hledala, je dojemný, ale ne bolestínský a ufňukaný, opravdu milé psaní, tak jako vyprávění od oblíbené kamarádky
přidáno 13.02.2014 - 17:37
komentářů5
jsou milé tvé povídečky, máš takový laskavý styl, už jsem jich pár přečetla, líbí se mi také tvůj smysl pro humor a pro určitý nadhled, moc jsem se smála u povídky z toho školení jak jste bloudili a jezdili, že ses bála že potkáte sami sebe, to mě pobavilo, no povídky s tvým pejskem jsou opravdu milé, lidské a ráda si zase další přečtu :-)
1|2|3|4|5

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming