Singularis: Drahý (drahá, chceš-li :P) Singularisi, vážím si toho, že ses zastavil a přečetl jsi pokračování mého románu, jenž jsem po čase opět rozproudil. Po letech už mám zase více námětu kudy jej ubírat a co se týče pravopisu, nebojím se používat "nespisovné" termíny jako jsou třeba kury místo slepic, je to holt kraji, z něhož pocházím.
Ohledně Tvé otázky, uznávám, že mi ještě chybí ohromné množství historického vzdělání a chci aby tento román nebyl pro smích. Vycházím z premisy, že cílem germánských nájezdníků, především dále na jih nebyla genocida tamních keltských obyvatel za účelem obsazení vesnic svou populací, nýbrž loupení a případné znásilňování. Podobně se nakonec chovali i Slované o několik století později, kdy už keltové ztratili svou výbojnost a stáhli se do výhodných defenzivních oppid na kopcích jako je zorvna Vysoké Pole na Valašsku (podle E.Šimka, dle mnohých ale diskutabilní). Ti co zůstali v dolinách nebyli povražděni, ale poslovanštili se.

Přinejmenším tato kapitola mám moc příjemnou atmosféru a láká k dalšímu čtení. Děj je také povedený, pravopis trochu pokulhává (např. „bestije“), ale to nevadí, čte se to dobře, a kapitola má přiměřenou délku, aby se dala přečíst najednou. Ale nejlepší je stejně ta atmosféra, hlavně během cesty...

Asi je to jen neznalost reálií, ale nějak si nedovedu představit, jak se k Dubhově ženě dostala vyprávění obyvatel severněji situovaných vesnic. To ti obyvatelé přežili přepadení, přišli jim o tom vyprávět a pak se vrátili do svých vyrabovaných vesnic?

Singularis: Přečti si poslední dva verše.. ☺

Připomnělo mi to článek https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlerostouc%C3%AD_d%C5%99eviny . Souhlasím v podstatě s každou myšlenkou, kterou tam zaznamenávám, jen příliš nevím, co s tím kdo může dělat.

Děkuju Vám, drazí kolegové! Pravda, že první strofa nedávala fyzikální smysl (usmažené-tekuté), vznikla provoplánově. Dovolil jsem si ji upravit, snad se v ní najde smysl alespoň...filosofický :-))

Jako miniatura dobrý, ale nevím jestli bych to zhudebnil. Důvodem je poslední verš. Květák z toho dělá tak trochu vtipnou básničku, místo vážné, ale jinak není co vytýkat

Jo jako klasická punková, dobrý.

Midagere: tady musím ohledně první strofy souhlasit. Nejspíš bych ji zrušil. A taktéž doufám že se pochlubíš s metalovým zhudebněním

Nevyvěrá - vyvěrá ( jedno z toho změň )
3. sloka 3. verš. Sliznu tvojich očí stín
Poslední sloka nedává smysl. Respektive slovo zas. Změň to třeba na i kořeny

Zní to dobře - co dobře, luxusně, jen to první dvojverší mi tam prostě nesedí. Všechny ostatní verše mají svůj rytmus a sedí k těm dalším, ale v těch prvních dvou se pořád ztrácím. Jinak je to skutečně skvělé. (A plusové body za tož, moc básníků to nepoužívá.) A pokud z toho má být píseň, tak doufám, že to aspoň bude pořádný heavy metal ;)

vasikk: Pochybuji, chlapče.

mám lepsí

Dobré...

Ten příběh se mi začíná líbit. Dva momenty mě pobavily: "Že ty sis zakouřil čarodějné býlí, ty prevíte?...a beze mě!" :-D A pak "Měl by sis sundat ty promočené kalhoty. Vlastně si sundej všechno."

Připadne mi to dost rychlé, úplně jsi přeskočil jakýkoliv svatební rituál. (A ten tam hodně chybí.) Chtělo by to třeba něco takového: http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/v-roli-oddavajiciho-drui
d-v-letovickem-isarnu-se-odehrala-keltska-svatba-20150510.html

Jinak, zlepšil ses v pravopise, už jen to ů místo ú v názvu... :-)

Trochu mi nesedí ten nachový orel, pokud jsem kdy viděl/a římskou vlajku, ten orel byl vždy zlatý, nachové bylo jeho pozadí. (Ale nevylučuji, že to střídali, podobně jako komunisté s rudou hvězdou.)

A ten bójský respekt k matce Přírodě je mi sympatický, v dalších kapitolách bych se rád/a dozvěděl/a podrobnosti.

Nezamlouvá se mi začínat příběh bitvou, vždyť i Pán prstenů začíná oslavou narozenin. Ale uznávám, že popisovat bitvu je snažší než zajímavě líčit všední záležitosti (jako se mi povedlo https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=31294-plytka-hygiena-hlav
y ). Při čtení mi vadí, že mi často není jasný podnět věty; někdy ho lze odtušit z kontextu, ale hodně se to plete. Třeba ta věta o krkavcích zní, jako že krkavci s krátkými meči nemají mnoho nadějí a brzy těm rychlejším z Římanů rozevřou své chutné útroby. Ale vzhledem ke kontextu se mi nějak nezdá, že by byla míněna tak. Asi by to chtělo víc používat vlastní jména a vyjádřený podmět.

Potěšily mě přechodníky. Zajímal by mě Tvůj názor na tvarosloví přechodníku přítomného. Já jsem pro to používat jeho ženský tvar (např. těšíc se) pro všechny rody, ale odlišovat množné číslo (těšíce se), přestože to obvykle nemá informační hodnotu, neboť přechodník se vždy vztahuje k podmětu, jehož číslo lze odtušit podle dalších větných členů.

"Freilach a Analeach se mezitím vynořili z křoví severozápadně od tábora a v doprovodu stovek spolubojovníků vtrhli do tábora" zní hrozně neohrabaně. I próze prospěje, když je vypilovaná, jako se Ti to povedlo s Fénixem. Neznělo by třeba "Z křoví na severozápadě se vynořili Freilach a Analeach a vtrhli do tábora se stovkou spolubojovníků" lépe?

A mimochodem, chválím používání typograficky správných uvozovek „“.

Občasné mluvnické chyby už patří k Tvému stylu, ale "pod velením prefekta Maximuse" opravdu bodá do očí. Zvlášť, když jde o Římana. Musí být "prefekta Maxima". Také Římané i Neřímané se v češtině píšou s velkým počátečním písmenem.

Trochu se mi nezdá, že by Římané svému počínání říkali "drancování", ale nevím...

„Konečně někdo, jehož konverzační schopnosti se nezakládají výlučně na užívání sprostých slov se zájmeny,“je moc hezké. :-)

Singularis: Olalá! :-) Tak to děkuju! Rád Tvůj návrh akceptuju, i když už se to nebude rýmovat.

Epické básně mám rozhodně raději než lyrické, ačkoliv pochybuji o tom, do jaké míry jsem schopen/a ocenit jejich poetickou složku. Nicméně práce s jazykem se ti daří a už při čtení mi tvá báseň evokuje představy živé jako film. Ke konci pak vybízí k probuzení vlastní fantazie, což se mi moc líbí.

Báseň má úžasnou atmosféru a příjemně plyne, jen ten poslední verš to nějak ruší; možná tam vadí to opakování "milují se". Nemá to "sladce" být narážka na "spi sladce" jako metaforu smrti? Pokud ano, dal/a bych tam místo toho "usínají sladce".

Máš tam dost silné okamžiky a skvělé nápady jako např.:

"Sedíš tu a přemýšlíš jak naložiti s časem,
občas se jen trávíme a občas se jen pasem."

Nebo celou poslední strofu. Ale podle mě se k takovému tématu a stylu nehodí ten rádoby starosvětský jazyk. Osekat to, domyslet a bude to kvalitní báseň :-) Zbytečně neukecaná.