Severak: :-) Děkuju. Mám za sebou podivné období. Nepíšu. Pomalu znovu začínám číst... a pak snad něco zase přijde a začnu pořádně psát...

Krásné, hodně jsem se v tom našla.. Úplně mě to přeneslo zpátky do Česka :)

Moc dobré. Bylo by možná zajímavé tam ke konci dodat ještě více dramatična, ale i takhle se mi líbí.

krásné

Nebylo těžké se vžít. Krásné :-)

rád tě vidím po čase

Hunter: Děkuju :-)

Krásný... :-) a trochu děsivý.

Cecidit angelus: Děkuji :-). Jsem ráda, že tak působí.

Uklidňující čtení, které hladí :)

Singularis: Děkuju moc za komentář :-)

Určitě zkušenosti s krásou (pohodou, bezpečím) přicházejí u těch šťastných z dětství. Ale někdy si člověk jejich cenu začne uvědomovat až později. Představy o takovém místě se mění a vyvíjejí a zdokonalují :-).

Až napíšeš takovou povídku, dej vědět. Ráda si ji přečtu :-)

Tato pohádka se mi moc líbí, zvlášť ta myšlenka o krásném místě. Možná je vidím trochu jinak; doplnil/a bych, že obvykle takové krásné místo potká člověk již v dětství (jako domov, resp. určitou jeho část) a časem ho musí začít opouštět, aby získal zkušenosti, ale vždy se do něj může vrátit, odpočinout si tam od neklidných proudů světa a být zase chvilku jen sám sebou, ale to je možná spíš námět na mou vlastní povídku. Určitě mě to inspiruje. :)

Moc se mi líbí tvůj přístup k světu. Tématicky mi tento text připomněl moji povídku Zájmy a city o tom, jak Barbora Janů slastně vnímá krásy přírody, ale bolí ji, že její sestra nic z toho nevnímá a nechápe. Nicméně, ty dokážeš ty krásné vjemy mnohem podrobněji a emotivněji vyjádřit. Snad je to tím, že píšeš o sobě a v první osobě.

Líbí se mi, jak dokážeš "ve špinavé kaluži vidět nebe". Někdy mám podobný pocit, i když asi úplně jiný.

Děkuji ti za možnost do tvého světa nahlédnout ("nakouknout"). Je pro mě nádherný a velice příjemný. Kdyby tě někdy zajímalo podobné nahlédnutí do mého "světa", zkus navštívit moji "Krásu obřanskou" ( http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26608-krasa-obranska ).

vanovaso: Zamila: Oběma děkuju. Kéž se světy většiny prolínají a souzní :-) A když by to nešlo, pak aby bylo možno nakukovat a radovat se z těch jiných. A snažit se je chápat :-).

Je to tak, každý vnímáme svět jinak, asi je to správné, respektive každý máme jiné vlohy, geny, zkušenosti, znalosti, city,... někdy je škoda, že i s těmi nejbližšími nejsme na stejné vlně... ale jsme individuality... možná nás pohledy druhých ,když se o ně dělíme, naopak posouvají dále... pěkné zamyšlení...

Krásně jsi to napsala, snivě, a přece natolik opravdově ... Znám to moc dobře, ale přece trochu jinak :-) A jak jsem ráda za lidi, kteří si všímají detailů a jejich vůní, kteří si to všechno pamatují a spojují, kéž by jich bylo na světě více ! Nebo jinak - kéž by ti, co tohle nevidí, nevnímají, obdivovali vnitřní postřeh těch, kteří ten dar mají ...

A nejhezčí je to Tvé: "Držím si u sebe to pěkné a milé." jen tak dál. Já taky.

mannaz: těším se o to víc.. díky za tip :-) ono santiniho provází taková zvláštní atmosféra.. mám jeho věci ráda.. jednu památku mám za bukem..

Amelie M.: Děkuju. Jojo, vjemy, to je věc, co mne ovládá :-).

Jojo, je tam nádherně!!! A výborná a krásná a historická kavárna V Kapli tam je. Hnedle pod zámkem. Jé, já jsem ještě plná vjemů a nadšení. I přes to vedro děsivý.

nádherný vjemy.. také se brzy vydám na zelenou horu.. už se těším.. ;)

Severak: Děkuju! Je to zvláštní, nakukovat do cizích zahrádek, dvorečků, balkónů, že jo?