Omlouvám se za občasné chyby v textu,taky už nejsem nejmladší a oči už tak neslouží,někdy mi to skáče všechno před očima:-)

taron: Věřit v dobro,znamená odmítat zlo,tedy jeho existencí. Pokud odmítáš vidět "zlo" kterého existence je dost spekulativní-že Vladane?-znamená to že odmítáš vidět skutečnost toho co je,aspoň na první povrchní pohled. problém dobra a zla je zajímavý,a když se na to podívám trochu hlouběji,nemám v tom pořádně jasno-zatím. Myslel že mámm,ale když jsem se o tom bavil z Vladanem,tak mi ukázal zcela jednoduše že v tom mám pěkný bordel:-). a já jsem mu za to vděčný,protože mě zajímají fakta,a on mi jeden ukázal. Jak říkám,člověk se učí pořád. Jenže učení se není jen hromadění informací,je i učení "od okamžiku k okamžiku" kdy je pochopení okamžité,ale to je dost vzácné-tedy takový postoj.

GULI: Vladan: Asi ještě pořád nerozumíme, já věřím v mé sny a mé sny a to , co cítím od malička je víra v dobro...pro mě je to provázané...sny a víra..protože to pro mě tak je...ano věřit v dobro může i neřeřící..proč ne ? Já tam mám jenom vyšší idee, vyšší nádstavbu, nadlidskou, silnější = a vše nadlidské bylo vždy lidmi popisováno jako Boží...jako něco , co nejde vysvětlit, ale jde to cítit...takhle asi...nevím , jestli realista věří v ryzí čistotu..asi to vezme reálně poví nám , že to není možné...ale já věřím...věřím , že to je možné...a že to někdo , nebo něco dokáže....takže si nepředstavujete mého Boha, jako starého dědu na obláčku...to je blbost..a nesmysl...když mi ale tvrdíte, že vše mé konání je jenom strach ze smrti...pak takhle ..nezajímá tě, že mě v čas oficiálního lékařského úmrtí navštívil můj otec..nebo co to bylo...jak jsem si mohla vymyslet čas, když nikdo přesně nevěděl , kdy umře..ano umíral , ale přesný čas ? Dílo náhody ? Strach z mé smrti ? Hele v tu dobu jsem zrovna řídila auto a něco ke mě dorazilo, něco jako silná vlna, nebo něco jako neviditelná síla...nepříjemná, nikdy dosud nepoznaná , okamžitě jsem snížila rychlost auta a nevěděla jsem , co se děje...jen jsem cítila přitomnost něčeho...a nevím proč podívala jsem se na hodiny a pak mi to došlo , otec....ale ne , nevěřila jsem tomu, to něco si sedlo na místo spolujezdce.. a chvíli tam se mnou bylo , jela jsem pomalu a pořád se na to místo ohlížela , ale pak to zmizelo a já si řekla , že ne, otec nemohl zemřít, protože včera se mu přece tak ulevilo , dokonce s námi mluvil , nevěřila jsem , až jsem dorazila domů, matka mi volala, že zemřel a když jsem se potom ptala kdy, tak řekli , že o čtvrt na jednu po obědě, přesně v ten čas...nemusíš mi věřit, v té době jsem byla ještě " nevěřící " bylo to před dvanácti lety..potom jsem dvakrát málem umřela a bylo mi to v tu chvíli jedno...nejhorší je umírání, to , že si všichni uvědomujeme , že umíráme a že zemřeme..v okamžik , kdy přijde opravdu smrt je to už jenom smrt a přijímáš ji normálně....prostě ji přijmeš, dokonce si můžeš i oddechnout...neříkejte mi , že jsem si to , kdy můj otec zemřel prostě přivolala a vymyslela, to není možné, to se mi opravdu stalo...tyto světy opravdu existují...jen je potřeba se do nich moc nezapojovat, neboť to , co mě navštívilo mohl být můj otec ajá se jen bála neznáme enrgie, nebo to mohl být někdo jiný..a ten nepříjemný pocit mohl být z pocitu , že je to " zlé"...pozor na to...už jsem jednou psala , tyto světy opravdu existují a je potřeba být nadmíru opatrní a myslete si o mě , co chcete...:)

puero: myslím, že lidé "z mé škály" do kostela na bohoslužby nechodí, nemají důvod. Kristus není jejich Bůh a klanět se v katolickém kostele matce Přírodě...

taron: nevím, jestli si rozumíme. Já zcela jistě a domnívám se, že i GULI, jsme nikdy nerozporovali obsah tvých snů a přání. Každý máme (měli jsme :-) ) nějaké více či méně reálné sny. To jestli jsou reálné (dosažení titulu) nebo úplně nerálné (záchrana lidstva) je věcí každého jedince. A nikomu dalšímu do toho nic není. To, co napadáme, je to, že podle tebe nemůže mít stejné sny nevěřící - že je k nim potřeba Bůh.

DObrá úvaha! Na základě té tvé škály si kladu otázku, chodí-li dneska do kostelů vůbec opravdoví katolíci, nebo někdo z té tvé škály. A jestli je to vůbec chyba. Ani katolík přece nemůže zavírat oči před vědeckým pokrokem a výzkumem. To nejde. Nebo ano?

pešu: jak můžeš přijímat skutečný svět,když se držíž svých neskutečných předpoklad-tedy víry. skutečnost je pravda,iluze je víra. Víra znamená že se držím toho,co je podle mě, skutečnost znamená vidět to,co je,co opravdu je. Možná jsou věci které svými smysly nevnímáme,ale-nemyslím nějaké paprsky,vlnění,apod.ty jsou zjistitelné přístroji,-ale pokud to nemůžu poznat ,prožít,tak to prostě pro mě je teorie a iluze. Jestli existuje něco jako Bůh,proč se hraje na tajemného a skrývá se kdesi za opnou smrti? buď něco jako Bůh existuje a musí být poznatelný i námi,nebo neexistuje. Víra nemá žádný smysl,je to jako když se pejsek honí za svým ocáskem. Takže než věřit něčemu co člověku kdosi nasliboval,by se měl člověk snažit zjistit,jestli něco jako BŮH JE. A TO NEJDE S PŘEDSUDKEM VÍRY NEBO NEVÍRY. k TOMU MUSÍ BÝT ČLOVĚK OPRAVDU ZVÍDAVÝ A MUSÍ HO TO ZAJÍMAT VÍC NEŽ COKOLIV JINÉHO. vĚŘÍCÍHO ČLOVĚKA NEZAJÍMÁ bŮH,ALE VÍRA V BOHA. POTŘEBUJE PSYCHOLOGICKÉ SEDATIVUM,ČÍMŽ SE VYHÝBÁ TOMU,ABY SE MUSEL SNAŽIT SÁM POZNAT,ZJISTIT.

Vladan: Jenže tyto sny jsou něco víc , než sny.....jsou věčné...Každý kdo "miluje" se narodil z Boha ...
Pro mě jsou mé sny o čistotě, ryzosti, kráse a vznešenosti....jsou nadpozemské ...a ať jsem ,nebo nejsem považovaná od tebe , či jiných za blázna...já se jich nemohu vzdát...protože cítím , že to by byla moje smrt....byla bych jen mrtvou schránkou...bez opravdové taron, bez života....nevím , jak to vysvětlit ...považujete mě prostě za podivína...třebas..:)

GULI: Ne, není to odmítání světa, ale napopak jeho přijmutí.

taron: Každý máme nějaké sny, o tom to není. :-)

Já jsem pravděpodobně teista, co je psychologicky sebeukájí a patologicky odmítá skutečný svět a věří , že smysl bytí je v tom být šťastný ...kvůli druhým, pokud jsou šťastní ...a sdílet spolu štěstí... jsem čistý snílek :)) A asi nejvíce" mimo" na Psancích...čistá rarita...nebo je nás tu víc ?

Náboženská víra je druh psychologického sebeukájení se představami,je to patologické odmítání světa,jaký opravdu je ve skutečnosti. Pokud bych měl klasifikovat sebe- žádná z těch nálepek se na mě stoprocentně nehodí,i když mám snad náběh na "pantheistického deistu" ale ani to není to pravé. Jsem prostě nezařaditelný-víceméně.:-)

taron: jenom, pokud budeš sama chtít :-)

Vladan: No..ty mě to asi naučíš :)

taron: Ouuu. Promiň, zapomněl jsem, že nečteš sci-fi!

Já a scifi ? Ne, díky...ale i zde je neustále boj o to , kdo stvořil , nebo evoluce ? Mno...bude to boj asi na tisíce let i v budoucnosti :))))
Jinak povídka je famózní, to se musí uznat...jsi dobrý .

No jo-sci-fi..Kdysi jsem toho přečetl,Ray Bradbury,Isaac Asimov..Bylo štěstí že rusi, tedy sověti měli tak dobré spisovatele sci-fi.a co bylo u nás sovětské bylo ok. To byla za komunistů pro mě jedna z mála výhod,proto jsem už asi od dvanácti let přečetl co se dalo,a co se dalo sehnat. Dobré..:-)

Hmm. Veľmi zaujímavá úvaha. Ja si myslím, že obyčajný ľudia by sa bez viery nezaobišli. Ako spomínaš vyššie, potrebujú veriť, že to čo robia, nie je zbytočné. Tento jav sa dá vidieť hlavne u starších ľudí, ktorí vedia, že ich čas sa kráti.

Vtipný, krásná čeština

taron: jestli dovolíš, budu tě citovat. Původně:"jo, co by chlapi neudělali pro lásku" a teď: "co jenom myslí na sex" - ty to nerozlišuješ? Třeba tu báseň složil z lásky k Tiriel nebo z touhy po sexu?