jo, skvěle načasováno, a napsáno. líbí se mi to.

Dokonalý

no jo :)

... smrť milovanej osoby NIKDY naozaj neprebolí...
báseň je krásna

dnes obklopen tmou já zapálil svíci
abych daroval světlo jež potěšit má spící
když jsem pak sirku zhasínal
a krátce se na ni zadíval
netrvalo mnoho chvil
a já si tvou báseň vybavil
děkuji.. za to že jsi ji napsal

Kromě jiného zajímala by mě symbolika ... proč 4 a 47 ... ale je to fakt zajímavé, co všechno člověka napadá ...
.... podle mého názoru však (dovol též lehkým veršem ...)

u TOHO NAHOŘE dotazníků netřeba
stačí jen myšlenka a ví, co je potřeba :-)
Život sám o sobě není hříchem
vědomě ublížil jsi nebo jsi život promarnil
- to je odpověď č. 47 a rovnou s otazníkem ...

Brilantně jsi navodil atmosféru již první slokou ... Až ztuhl úsměv na rtu i mně ... i jedním slovem lze bolestně ublížit ... do živého zatnout... ale znovu ránu zacelit ... umí jen zázrak, málo platno ...

Mmch - obrat "a modrá čísla míjí rtuť" ... jak prostý, ale výstižný ... v jednoduchosti je krása :-)

To je tak strašně smutný ....

Ačkoli léto rozbalilo nádobíčko
v pokoji je náhle mráz
cítím teplo nad zapálenou svíčkou
čas adventu je tu zas

...jejky, ač srpen v kalendáři, rázem jsem se přenesla dopředu i zpět ... a nutí mě to přemýšlet ... moc hezky jsi to napsal ...

V tichu dnešního večera
se s pokorou kloním ...
pro mě - nádhera,
ve svém vnitřním smutku
slzu roním ...

U takových básní si vždycky říkám, že obsah si sám vytvoří formu, ať už je jakákoliv... velmi dobré.

Čtu až dnes, po více než roce, kdy spatřila "světlo psanců" ...přesto ...ta je tak pravdivá, tak skutečná ...že bude pořád stejně výjimečná ...obzvlášť tato část mne dostala "mladý oči, prostě strašně málo vidí, to až začnou bolet žitím,
tak slzami se stydí ..." prostě dotyk na nejniternější strunu mého bytí ... krásné by bylo, kdybych se uměla stejně nádherně vyznat ze své ženské podstaty a vyjádřit vztah babi-dcera-vnučka ...Budu ráda, když Múza přijde alespoň na okraj mého lože a našeptá mi svá poselství ...

Krásné zamyšlení ... každý máme svoji svíčku ...každý máme vyměřený čas ... díky za Tvoji poezii ... zanechala otisk ;-)... i kdyby vnější podobu myšlenek odnesl čas, zůstane ona sama ve své nahotě a kráse ...navždycky ...

... tak smutné ...tak klidné zároveň ...tak dlouho to je ...a přesto mám z Tvých slov pocit, jako by to bylo včera ... při každé cestě TAM v ruce se sirkami a svíčkou, která svítila nejdříve na cestu, a teď i na to, aby Duše nebyla sama a ztracená ...

Příjemně čtivé, pravdivé, živé ... muž a dvě dámy pospolu tu vytvořili otázky i odpovědi, co na věčné téma "život a láska" prostě "sedí"

když syn ztratí slzu pro tátu, tehdy jsme pochopili podstatu chlapú... dojetí v pravdě .. chlapsky dík...

Víš že jsi mi příteli osolil ráno.. ? bez klišé.. díky, zažívám to, už ale svítá!

marně chytáš v zrcadlech
její mlhavý odstín

když hoří, tak tajíš dech

....

krásně vyjádřená báseň

joo, zaklonit hlavu.. svíčka hoří dál.. známé pocity příteli.. díky za ně!

Stačí pád letadla.... a už to klouže do jiného významu.

nápaditá =)