muselo to ven
přidáno 16.12.2007
hodnoceno 36
čteno 3802(226)
posláno 0
Svíčka pátou sirkou vzplála.
Víš, asi špatnej kalíšek.
A tvůj hrob jak jeden z mála,
měl atmosféru dušiček.

Ty svíčky ráno zapálené,
ty povětšinou vítr zhas.
a týden asi potrvá,
než zapálí je někdo zas.

Jo, zajdu zase,
víš, že chodím mimo jiných lidí.
Dorostl jsem už tvému svetru,
jsem chlap, co se ze slz stydí.

Asi zajdu na vánoce,
ten nejlepší dárek dát.
Nikdy jsi se mně nepřiznal,
jak mne s dětmi vidíš rád.

Víš, i holky si tě pamatují,
i to jak byls prima.
... byl prosinec 13.
v ten den mně začala zima.
přidáno 26.04.2021 - 20:17
to věřím, že muselo to ven... krásné dílo.
přidáno 10.12.2018 - 21:40
Ó Gabkine, až nyní jsem plně pochopila, co jsi mi kdysi psal.. a ani nevíš, co pro mě onehdá tvoje slova znamenala a jak moc mi pomohla.. ještě jednou ze srdce děkuju.. a doufám, že čas je opravdu ten nejlepší ranhojič.. přeji jen to dobré. A díky..
přidáno 20.10.2015 - 07:19
krásně procítěné
přidáno 22.04.2015 - 23:47
Plná emocí.. smutně bolavá.. a přesto, nebo právě proto, velmi krásná. Jsem rád, že jsem na tuto báseň narazil. Byla to náhoda a ty někdy člověka obohacují...
přidáno 18.09.2014 - 15:47
.. až mě zamrazilo.. pěkná.
přidáno 30.06.2013 - 16:54
krásně psáno. Na jedničku :)
přidáno 13.08.2012 - 22:20
Jakto, že to čtu až teď?!!! Je úžasná.
přidáno 03.11.2010 - 18:37
... smrť milovanej osoby NIKDY naozaj neprebolí...
báseň je krásna
přidáno 02.11.2010 - 21:56
dnes obklopen tmou já zapálil svíci
abych daroval světlo jež potěšit má spící
když jsem pak sirku zhasínal
a krátce se na ni zadíval
netrvalo mnoho chvil
a já si tvou báseň vybavil
děkuji.. za to že jsi ji napsal
přidáno 17.06.2010 - 01:13
... tak smutné ...tak klidné zároveň ...tak dlouho to je ...a přesto mám z Tvých slov pocit, jako by to bylo včera ... při každé cestě TAM v ruce se sirkami a svíčkou, která svítila nejdříve na cestu, a teď i na to, aby Duše nebyla sama a ztracená ...
přidáno 22.12.2009 - 12:26
Poslední strofa mi vtiskla slzy do očí...
přidáno 07.06.2009 - 16:34
Přečetla jsem to třikrát za sebou a říkala si, že na tohle nejsou slova, ale nedá mi to... bolavá nádhera... obvzlášť v době, kdy tohle s někým prožívám...
přidáno 21.03.2009 - 22:41
Včera jsem byla na pohřbu hodně dobrého kamaráda, takže mě to úplně odrovnalo. Totálně. Pěkně blbá náhoda, že jsem Tvou báseň objevila zrovna teď..:'-(
přidáno 21.10.2008 - 00:07
uživatel smazán
svým "smutným" způsobem se mi to moc líbí:)
přidáno 08.10.2008 - 09:10
...přes slzy ani nevidím...nádherné, není co dodat...
přidáno 14.07.2008 - 12:47
Wow, moc hezké....básním nerozumím, ale tahle se mi vážně líbí.
přidáno 18.04.2008 - 14:02
Šel mi mráz po zádech....
přidáno 03.04.2008 - 16:56
To znám...zamáčkla jsm slzu... Krásně napsané
přidáno 10.02.2008 - 15:58
prava...
přidáno 02.02.2008 - 14:30
Když píšeš o něčem, co jsi sám prožil, je to znát... a je to fakt dobré
přidáno 11.01.2008 - 10:58
omlouvám se, ale já...k tomu...opět....nemám...."SLOV"...
přidáno 06.01.2008 - 12:56
Jsi opravdu dobrý
přidáno 01.01.2008 - 08:52
Hezky pravdivě vypsané, přesto ne ufňukané, ale dospěle upřímné a takové... ryzí... až téměř ze zlata.
přidáno 19.12.2007 - 11:04
Na 200 bodou
přidáno 19.12.2007 - 10:00
zimomriavkovo smutná :´(
přidáno 18.12.2007 - 18:29
Pěkně jsi nám zahrál na city.
přidáno 18.12.2007 - 15:09
8--(((...
Cenu mnohého si uvědomíme teprve tehdy, až když to ztratíme...
přidáno 17.12.2007 - 16:30
nevim.... nejak mi nesedi rymovani... nehodi se k te melancholii... u posledniho verse ale opravdu zamrazi...
přidáno 17.12.2007 - 16:00
... tak jsme si pobrečeli ... ;-)
přidáno 17.12.2007 - 08:44
Uvrhnul jsi mne do vzpomínek...
přidáno 16.12.2007 - 23:05
ztráty nás posunou jako figurku na šachovnici do pole, o které jsme třeba ani nestáli....střídá se černá s bílou...na vše jsme - jen se svou vlastní silou...
přidáno 16.12.2007 - 22:43
plakala jsem. myslím,že rozumím...
přidáno 16.12.2007 - 22:17
boli... tak krute pravdive a "krasne"...
cloveka tyhle veci tvori...
přidáno 16.12.2007 - 22:10
Líbí se mi ta upřímnost, díky které se do toho díla můžu vžít...
přidáno 16.12.2007 - 21:53
Velice povědomá bolest, která bohužel (nebo bohudík...?) nikdy nepřebolí...
přidáno 16.12.2007 - 21:06
Ještě stále to hodně bolí
je to cítit z Tvé básně
dlouho trvá než to přebolí
ten čas neurčí nikdo přesně
....jedna z věcí, která v životě nejde....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pátá sirka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Horizont
Předchozí dílo autora : Očima ženy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming