Byla jako jedna z prvních na Literu, sem ji dávám , aby tady nebyla ta pro tátu sama, a tak nějak uzavírám styl své tvorby tady. Budu zas zkoušet něco jiného.( ale nikdy neříkám nikdy, ukáže čas, život se nemůže brát zase moc vážně, aby zbyl čas na žití)
23.09.2008 8 2293(38) 0 |
Jsem muž středních let
a občas se mi stane.
Že aniž bych chtěl,
mně slza z oka kane.
Zvláštní.
Prý všecko mám.
tak proč ten pocit,
že jsem tak sám.
Člověk si zoufá,
ač lidi mu závidí.
Nitro co bolí,
nikdo z nich nevidí.
Zavolat tati,
není už komu,
jinému místu,
říkám teď domů.
A i když ji potkávám,
MAMI říct nejde.
Kolikpak bolesti
se do duše vejde.
Mrazivá až pálí,
je představivost moje.
Konečně šeptám MAMI,
však u rakve stoje.
a občas se mi stane.
Že aniž bych chtěl,
mně slza z oka kane.
Zvláštní.
Prý všecko mám.
tak proč ten pocit,
že jsem tak sám.
Člověk si zoufá,
ač lidi mu závidí.
Nitro co bolí,
nikdo z nich nevidí.
Zavolat tati,
není už komu,
jinému místu,
říkám teď domů.
A i když ji potkávám,
MAMI říct nejde.
Kolikpak bolesti
se do duše vejde.
Mrazivá až pálí,
je představivost moje.
Konečně šeptám MAMI,
však u rakve stoje.
30.07.2010 - 00:06
U takových básní si vždycky říkám, že obsah si sám vytvoří formu, ať už je jakákoliv... velmi dobré.
28.10.2008 - 22:54
Nosíš ji v srdci...
jako pihu
-na nose - ani není znát
kolikrát utopíš ji v lihu
když zmizí
dá ti život mat!
jako pihu
-na nose - ani není znát
kolikrát utopíš ji v lihu
když zmizí
dá ti život mat!
07.10.2008 - 11:53
Jsem se tu kvůli tobě přihlásil a vidím, že asi nebudu litovat. Víš, v Počátkách jsem získal dojem, že jsme hodně rozdílní (tak už to bývá :), ale zdá se že pod slupkou to tak úplně pravda není.
25.09.2008 - 11:34
bolístková...ale máma...ta určitě slyší...i když je v nebi...a určitě slyšela i dřív...i když to nebylo říkáno nahlas...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dortová
Předchozí dílo autora : Co by se...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [16], James Libustka [14], Elis-Němečková [12], jsph [8], Alma Neradostná [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?