Jímavé))

Líbí se mi,
jen bych možná místo kdesi - napsala kamsi.

Kamsi - někam jedu
Kdesi - už jsem tam

pěkná :) zní mi dobře...

joo:) líbí se mi:)

Eleanthir: Toť otázka, zda je křesťanství vhodným mediátorem...? Já jsem křesťan výchovou, byl jsem ke křesťanství veden, ale považuji se spíše za "hledajícího". Ovšem pominu-li rituální křesťanství zneužité ve jménu moci, pak je v něm mnoho staletími prověřených myšlenek a návodů pro existenci v určité harmonii s přírodou, okolím i sami se sebou. Tak a teď nevím, jestli jsem se vyjádřil tak jak jsem to cítil.

Řekl bych, že jde více o úvahu o smyslu života, než o rasismu. Je to taková povrchní imprese, která by určitě stála za hlubší ponor do problematiky. Každý odstavec by se dalo dlouze rozepsat a myslím, že by šlo o zajímavé čtení. Jsem rád, že dneska existují lidi, kteří tohle mají potřebu napsat, a ještě víc mě těší, že se najdou i tací, kteří si to se zájmem přečtou a dotýká se jich to... Zřejmě ještě nejsme všichni jen povrchní ignoranti bez zájmu, jejichž "vírou" je nihilismus ;)

Ta slečna si zjevně (toho času) zatím ještě nepoložila otázku o smyslu bytí a je ve fázi pohodlné odmítavosti. Já osobně jsem si začal uvědomovat sounáležitost s přírodou ( navzěme to kazdy jak chceme) teprve nedávno. Každopádně nepovažuji křesťanství za vhodného mediátora. Je příliš dogmatické, netolerantní a taky nevhodné pro naši prostředí, raději Živu nebo Radegasta. :)

Jindruch: Rasismus je vážně obšérní téma.

K výše uvedeným úvahám: navštivte www.pavelkastl.cz

:) jéé, ta jéé...hezká :)

Kdybych se vyjadřoval k této úvaze jako příspěvku šestnáctiletého autora, byl bych asi málo kritický. U zkušeného autora bych předpokládal lepší formu. Principiálně tomu rozumím, ale je to taková trochu změť názorů a pocitů. Úvaha by měla přeci jenom odněkud někam vést svého čtenáře. V tomto případě, jak název naznačuje, by měla být o rasismu a náhledu na něj z hlediska víry a náboženství.

Obě úvahy jsou hodně zajímavé, přínosné a ... diskutabilní ;-) A Singularis mě teda dostal :-D Viz: "Spousta lidí by dnes nejraději lovila mamuty, ale lovce mamutů dnes nikdo nezaměstná, takže místo toho programují aplikace na iPhone." :-D Ty máš někdy fakt úžasný ... teze ? :-D ;-)

Jinak souhlasím víceméně s oběma ;-) Ono to totiž jde :-) A zabíjení ? Za vysoký cíle se válčilo odjakživa, třeba to prostě jenom dělá chlapa chlapem, dodává mu to hrdosti a cti, kterou si v životě nedokáže opatřit jinak. Popř. je bojovnej typ, popř. má vysoký požadavky spravedlnosti, popř. se cítí jako někdo víc, vyšší"rasa" ? Kdo ví. Třeba se prostě jen v lidech probouzí živočišnost. A ta spjatá s bojem za "vyšší principy" dělá to, co se ve světě děje.

Třeba se nám, Evropanům, zkrátka jen vrací minulá kolonizace. Křižáci vlastně dělali to samý. Ale žádná víra není špatná a nenese plnou zodpovědnost, jde jen a pouze o to, co jeden považuje za "vyšší princip". Popř. je tu i snaha zbavit se "lepších, úspěšnějších". Vždyť kupříkladu Blízký východ se značně rozvíjel, zatímco Evropa neznala řadu jeho výdobytků. Pak začala stagnace a s ní váhání, zda si vzít něco nového ze Západu nebo se držet islámu a vše nové zavrhnout jako novátorskou bid´u od západních neznabohů ...

Buď si dokážeš políbit prdel nebo ne...

Singularis: Děkuji za malou úvahu v komentáři. Ta má úvaha vznikla v podstatě "jedním dechem" dnes ráno a určitě jsem neměl ambici jít do kdoví jaké hloubky. Rovněž slova jsou nedokonalá nebo jich není dostatek k tomu, aby člověk přesně vyjádřil co cítí. Co se týče slůvka "lepší", souhlasím, že je těžké stanovit kdo je lepší. V tomto případě bych já nesouhlasil s tebou, že existuje více vývojových větví člověka. Dle mého názoru existuje jedna a ta je ovlivňována různými ekonomickými, ideologickými, sociálními (prostě mnoha) jevy. Slovo "lepší" bych v tomto případě vztáhl k nejzákladnější "právní" normě, kterou je desatero přikázání. Dle mého názoru je natolik univerzální, že dokáže postihnout takřka celé lidské bytí (uznávám, že i výkladů, jak chápat desatero je docela dost). Pokud bych tedy hledal ideál, nejvyšší úroveň lidského bytí, pak je to ta osoba, která dokáže žít podle desatera. No už zase mám pocit, že to co píši přesně nevystihuje, to co cítím, tak raději skončím.

Hezky a jasně napsáno. Líbí se mi. A taky nevěřím :-)

Ten název je trochu zavádějící, protože většina úvahy je spíš o lidském životě než o rasismu, ale jinak je to podle mě zajímavá úvaha, i když nepřináší žádnou pro mě novou myšlenku.

Pokud jde o můj názor, věda, která tvrdí, že to, co neumí popsat, neexistuje, je nedostatečně vyvinutá. (Asi jako člověk, který tvrdí, že ví všechno.) K exaktnosti vědy patří i přiznat si, že něčemu nerozumí, nebo třeba že tomu nikdy rozumět nebude. Kromě toho si opravdu nemyslím, že účelem vědy (zvláště přírodních věd) je poskytovat člověku uspokojení ze života.

Pro mě není těžké uvěřit, že "jsme tu byli už mnohokrát". Vždyť např. otec a syn si bývají velice podobní, až na rozdíly dané věkem (je třeba srovnat je ve stejném věku), vývojem okolní společnosti (otec sbíral "céčka", syn sbírá "pokémony") a sociální situací. A genetika se k tomuto výkladu dokonce docela přiklání...

Naopak s tím, že jsme s počtem životů "lepší", tak úplně nesouhlasím. Jednak není jasné, co znamená "lepší". (Dost často se setkají dva lidé a každý z nich si myslí, že je lepší než ten druhý.) Ale hlavně - neexistuje jeden "vývoj člověka", ale mnoho vzájemně propletených vývojových proudů: vývoj lidstva (doba kamenná, doba železná, ...), vývoj společnosti a ekonomiky (feudalismus, socialismus, kapitalismus, ...), vývoj historicko-psychlogický (psychologické důsledky takových událostí jako velká hospodářská krize či světové války), vývoj neuropsychologický a fyziologický (ten je nejpomalejší - spousta lidí by dnes nejraději lovila mamuty, ale lovce mamutů dnes nikdo nezaměstná, takže místo toho programují aplikace na iPhone).

Na ten poslední odstavec (ačkoliv je to asi to hlavní, o čem má ta úvaha být) jasný názor nemám, nanejvýš bych o tom mohl/a napsat celou úvahu...

je to zajímaví.:)

klidně nevěř

Vyvolala úsmev, vďaka. ;)

Moc pěkná úvaha, napsaný tak všedně, pravdivě - právě tím mě zaujala, že si na nic nehraje.