Vzpomněl jsem si u toho na jednu dětskou knížku od Maurice Maeterlincka - Modrý pták. Snad tím, že tam taky na každou naivní otázku byla vždycky nějaká odpověď. Je v tom kus ryzí jednoduchosti co? Když na každé proč je jedno protože a žádné možná, nebo leda...

Hm, ten začátek takový nic moc, nemastný neslaný, jakoby bez hlavní myšlenky. Pak to trochu začalo nabírat kontury a já pomalu začal chápat, o čem ta básnička je, takže zhruba vprostředku se dostavilo uspokojení, že to má nakonec teda téma, ale pořád mi tam chybělo to básnické Básnično. A to máš až na konci. Teda, kousek je ještě v předposlední sloce - to nezapomeň. To je hezká sladká tečka, hodná básníka. Tam si dovedeš pohrát se slovy nejlíp. Možná je to kýč jak bič, ale vždycky zabere, vždycky účinkuje jak má. Tak nějak vážněji a přitom ,,pastelkově" - skoro jako by do zbytku té básničky vůbec nepatřil.

Moc hezké.

Přiznám se, napřed jsem si přečetl tvou kritiku u Domkalovy prvotiny a tak trochu jsem dostal škodolibou chuť se ti za něj pomstít a setřít ti něco na tvých básních, ale rozmyslel jsem si to, jednak by to bylo dětitnské, jednak takové věci nedělám a jednak píšeš dost dobře, mohu-li soudit podle dvou tvých dílek. Třebas tohle se četlo hezky. Je takové lehké, cokdyby, možná. Mám sice osobně rád mnohem ,,transcendentnější,, díla, ale jakékoli ve kterém je aspoň trochu cítit snaha o básnictví, tak z takových mám dobrý pocit. Hlavně proto, že byly vyrobeny takové básničky pro publikum a ne - jak je u psanců hodně často zvykem - pro autora a psychicky shodně naladěné čtenářstvo.

Ale ono pak stačí, aby otevřeli pusu a člověk je odhalí. Umějí líp mluvit. Tedy obvykle.

Takhle aspoň hrb, kdyby nám narostl...

Jojo, na psaneckých srazech je člověk mnohdy překvapen, jak lidi vypadají. Že vypadají obyčejně. Žádná extravagance, žádná šílenost. Brylatí vyzáblí, obyčejní. Je to trapné. Měli bychom na básnické vizáži trochu zapracovat: pánové, přestat se holit, dámy, přestat se holit, nosit baret a šálu, kouřit cíga, nechat narůst dlouhé obočí...

A když si je ulámeš, jako já, dlouhé roky ti pak nerostou.

Je to superní. Má to nápad a šmrncovní provedení. Rozhodně mě to nenudilo a navíc jsem něco podobného dlouho nečetl.

TOhle je řekl bych jedna z nejlepších ilustrací, kterou tady máš.

Ze života

Hmmm, má to grády. Je to bezva počit. Divný, ale fajn. Takový nenásilný.

šopovat? Ježišmarjá, novinka z městského prostředí, nový výraz pro nakupování. Šopování. Tady v Beskydech se šopa říká kůlně. Snažím se to brát s nadsázkou a humorem, ale je mi z toho smutno. Jednou jsem se v Foru na Nové Karolíně v Ostravě zastavil, abych si zašněroval tkaničky u boty a tak jsem měl čas, prohlédnout si to personální složení obětí konzumní společnosti a dravého kapitalismu z jiné perspektivy. Je to žalostné. Mrhat penězi na spotřební zboží, nakupovat plavky na konci léta, předražené kafe, které hnusně chutná a je řídké až běda, kupovat knižní bestcellery, s banálními příběhy, které jsou všechny na jedno brdo a pak na ty nesmysly jít do kina..... je přitom tolik věcí kolem, které snesou mnohem duchaplnější investice. Tam jsem si uvědomil, co to je za nemoc. Obrátit ty prachy hned jak přijde výplata. Prošustrovat je v hadrech, projíst je za nezdravé jídlo nebo nechat v kasínu a dělat že je to zábavné. Prostě sport. Naši předci by žasli, jak dovede dnešní doba nakládat s penězi. Nikdy bych těm ženským nepřidržel ani dveře, a to jsem gentelman.

Je to GENIÁLNÍ !!

Já..... kam se hrabu?

Náčelník Holá Ruka: Je ti to fuk? Rád děláš věci zbytečně?

Abych to upřesnil: to je totiž životní přístup, který docela obdivuju. Víš, nehromadit majetek. Hned, jak prachy přijdou, zbavit se jich, jako by z nich sálala zhoubná radiace. Dyk na co mít bohatství? Dyk ti ho ukradou. Nic nemít s sebou nese onu bezstarostnou krásu vědomí, že ti nikdo nemá co vzít, leda svobodu. Já, vím, odbíhám. Jaksi opět obdivuju to co nemám, nebo se bojím mít, totiž finanční nejistotu, nebo naopak jistotu finanční nejistoty. Prachy a rozum a lidské hodnoty jsou vražedná kombinace, pokud schází. A kladu si otázku, jestli vůbec někdo má tyhle tři věci v nadbytku. Protože prachy kazí charakter, žádný mecenáš ještě nebyl tak štědrý, aby se tím přivedl na mizinu. Všechna filantropie bohatých lidí je vlastně podvod a politický podfuk, nedostane se nikdy takovým mecenášům mého uznání.

Líto je mi, Náčelníku, že už tady tohle dílo visí měsíc a nikdo mu nedal komentář. Přitom si o to vyloženě říká!
Máš tam jednu věc, která je k zamyšlení. Dávky. Prachy celkově, jsou jak voda, stejně se zase vypaří do oblak a někudy jinudy přitečou. Dávky némlich (nehmlich) to samý. Naštěstí jsou na peníze Romové jako cedníky.

tou sítí s dlouhým í

Pěkné. Akorát ty koncovky v poslední slocě mě dost matou.

Musím s holkama souhlasit. I mně se to moc líbilo.