Nedopalky

Čím jsem starší
čím jsou dny všednější
čím víc se o mě lenost pokouší
čím víc přátel zabředává do marastu
čím víc je mi ze všeho blbě
tím víc se těším
bože já se tak těším
pomalu už začínám být zase jako dítě
co dostalo novou hračku a nemůže dospat
než si zase začne spokojeně brumlat

Slova se ze mě sypou
jak obilí do mlýna
jako sníh do lávy
naděje vzkříšení do kávy
výkruty z enklávy
pomeje do misky pro pávy
na snídani u sezdaný
nebudu tam, odjíždím mladý
papec tipec hopec tripec
zeppeliny boří klíny z hlíny
oko display, alkoholika chuť
posluchače pop, útulek pro pejskaře
na kraji kamufláže páže káže
padá jak z jara suť do kaňonu mlhavého
jak ses mi tam tenkrát schovala za kámen
křik nenahradil pohyb

Tvé prsy,
jsou pro mne jak pro straku
pozlátka trsy,
tvé oči, snáze se mi skočí,
tvé vlasy, toť mé zbrojní pasy,
kundička, na míru šitá bundička,
prdelka, pro můj obrys pastelka,
nohy pro bohy,
chápeš?
dlouhé, štíhlé, hebké...
no nic, trapný rýmy,
naštěstí jsme stále svými

Ué ué ué ué
vykopat tisíc brambor a pak se přežrat husou
nohy v krbu hlavu v knížce ué
chlebíčky pivo a hlazení psů
ué krosna plná zmraženýho masa
někde mezi pačívem a blovicema
nos v klíně, samec za plotem
tdm tdm tdm, vive le train