Zajímavý úkaz. Jediné dílo, jednoho autora, co přišel a odešel a dostal přitom jediný komentář. (s tím puerovým druhý)

Každé vykročení bokem od obyčejnosti se počítá.

Jsem staromilec zastaralá. Zvětralý nemoderátor.

samiVdavu: Hmm, tak to už je jiná. Další Sapfó na psancích. Nic pro MĚ.

Elektronicky vydávat... pche! to je ale termín. To je houby vydávání, když jen někde na netu něco vystavíš.

Mě, prosím, ve druhém a čtvrtém pádu vždy bez toho N. Jinak je to pěkně poeticky vystavěno, byť ta velká písmena tam vůbec být nemusí. Vlastně by tam vůbec neměla být. Anebo by tam měla být interpunkce.

To plemeno taky na všechno skočí.

Jeden flexibilní muž a pět flexibilních bab. Ženské, ženské, vy tu civilizaci přivedete brzy do zkázy.

Bdím tvé sny? Co to znamená?
Jo a v tom druhém řádku by mělo být putujícíCH.

Stále častěji čtu-li tě, tu na mysl mi připadá, že jsi vlastně rustikální básník. Přírodní lyrik měšťák se od přírodního lyrika venkovana pozná. Dřív jsem ten rozdíl neviděl, protože na mě tvoje básničky působily více urbánně, ale poslední dobou je to samá řeka, liška, tichá krajinka,... nepřestěhoval ses na venkov? Odkud se bere tahle vlna?

Ke mně-jemně,... no,.. naštěstí to ostatní rýmy zachránily. Ostatně ty už jsi zkušená autorka, víš, jak na to. ZASE je to smutně laděné. A hygienicky. A latentně lesbicky.

Líbí se mi, že se držíš té své rozvláčné formy. Je to vítaný protiklad k lehkým básničkám. Ty tvoje se rozhodně nikam nevznesou, ale dobře se čtou. A tahle je hezky lechtivá. Máš nějaké i ryze erotické?

Trochu přízemní záležitost. Takový Kobayaši Issa, mistr japonského haiku, tě možná přijde strašit. Těš se.

Ačkoliv se mi líbí ta myšlenka, jen do haiku se nehodí. Není to haiku.

Dojemná debata.

Těžká depkárna. Těžká.

O nudu? To máš teda dost nízké ambice.

Niky, pěkné. Ale neříkejme tomu haiku, prosím. Z haiku má mít čtenář příjemný pocit, proto se psaly haiku odjakživa na přírodní témata vyjadřující naprostý soulad s přírodou. Soulad s přírodou!! Taky dávat haiku nadpis je ohromně nepůvodní.

Nuda a ještě hrubá.

Stará neznámá: Nevím, jak vypadáš. Když to nemělo pobavit, mělo to snad urazit? Co sis od toho slibovala? Není to ani básnička, není to dílo. Je to trapný kváč. A veškerá pointa toho zela v blbým názvu, který končil jediným slovem velkým a tučně. Nůůůůdááá!!

Má ta vulgarita nějaký smysl? Protože mě to nijak nepobavilo.

Křehké dílko. Jakoby všechny ty věci byly úhledně poskládané vedle sebe a měly k sobě tak daleko.